Gudnejahtton riikkačoahkkin, NSRa vuođđudeaddjit, NSRa báikkálaš servviid sáttaolbmot, luohttámušolbmot ja sámediggeáirasat! Ráhkis bovdejuvvon guossit.
Dán riikkačoahkkimis mii ávvudat NSRa 40 jagi sámeálbmoga biigán/reaŋgan. Danin mun dáhtun álggahit iežan sártni dainna ahte giitit buohkaid sin geat leat geavahan áiggi ja návccaid ovddidit sámeášši NSRa bokte. NSRa sámediggeáirasiid bealis mun siđan geažuhit man árvvus mii atnit ja man giitevaččat mii leat buot ovddeš ja dálá NSR olbmuide.
Ávvudat sin geat leat čállán cealkámušaid ja steiken váffeliid
Mii leat otne ávvudeamen buohkaid geat njealljelogi jagi čađa leat ovddidan gáibádusaid, čállán cealkámušaid, lágidan duodje- ja giellagurssaid, čohkken báikenamaid, vuovdán loattaid, váffeliid steiken ja gáfe vuoššan sámi searvevuođa nammii! Mii ávvudat din!
Mun lean sihke vuollegaš ja čeavlái dainna go goalmmát buolvvas beasan leat oassin sámi organisašuvdnaeallimis, sihke mu áddjárohki ja mu eadni leigga oainnat mielde vuođđudeamen Guovdageainnu Sámiid Searvvi.
NSR váikkuha miad romantihkalaš beliid
Maŋemuš go deaivvadeimmet lei riikkačoahkkimis Budejjus diibmá gease. Min riikačoahkkimiin dáhpáhuvvá ollu, doppe leat sihke politihkalaš digaštallamat, kulturdáhpáhusat ja olbmot deaivvadit. Soaitá vel eanet go maid mii leat jahkán? Dii ehpet dáidde oaidnit dan, danin go sus lea gahpir oaivvis: muhto min ráhkis NSR-jođiheaddji lea fitnan vuoktačuohppi luhtte. Dat lei goit su ágga manin son lei gártan Se og Hør:a lohkat… Ja son hui jođánit rapporterii munnje čuovvovaččat: muhtin sámi beakkálmas gean mii sáhttit TV2 oaidnit juohke bearjadateahkeda, gávnnai ráhkesvuođa ”Sámi Riikkasearvvi” jahkečoahkkimis Budejjus mannan geasi. Dan dii ehpet dáidán diehttit NSR birra, ahte mii maiddái áimmahuššat romantihkalaš beliid!
Lohkket Se og Hør:a, dii geat oaivvildehpet ahte NSR berošta beare haga politihkas…!
Šálloša unnitlogustivrejumi
Muhto mannan riikkačoahkkima rájes eai leamaš dušše somás dáhpáhusat. Mii leamašan mielde sámepolitihkalaš historjáčállimis. Dat ovttasbargu mainna leimmet huksen eanetlogu Sámedikkis, ii lean doarvái nanus. Dán mun šállošan.
Mus lei ja lea ain dat oaidnu ahte Sámediggái ii leat unnitlohkustivrejupmi buorrin.
Otne mis leat máŋggat ovdamearkkat mo dát dagaha Sámedikki ovdii. Muhto unnitlohkustivrejupmi lea dat mii mis lea, ja mo dal de manaš go Sámediggi boahtte vahkos deaivvada dievasčoahkkimii, de orru leamen nu ahte mii fertet dainna eallit goit boahtte válggaid rádjai. Dán riikkačoahkkimis mii galgat ságastallat sáhttit go geatnegahtti ovttasbarggu bokte fas vuoitit fámu Sámedikkis boahtte jagi válggain.
Mii leat sihke feilen ja lihkostuvvan
Lea čielggas ahte mii leat dál ráhkkaneamen válggaide. Ovdalaččas leat mii viđa geardde ožžon luohttámuša sámi jienasteddjiin. Mii leat váldán ovddasvástádusa, ferten vuoruhit ja nu maid vuoruhit juoga eret, mii leat huksen sámi politihkalaš ja hálddašanvuogádaga mas ii gávdno nubbi seammalágan máilmmis.
Mii leat geahččaladdan, muhtumin feilen, eará hevii lihkostuvvan. Dán barggus mii otne oaidnit bohtosiid, sihke buriid ja heajos.
Mii leat váldán ovtta lávkki háválassii ja bargan dan ala ahte servodat dohkkeha min álbmogin, daid vuoigatvuođaiguin ja dárbbuiguin maid dat mielddisbuktá. Dán riikkačoahkkimis mii čalmmustahttit guokte dehálaš vuoigatvuođaáššiid: Vuoigatvuođat guolástanriggodagaide ja vuoigatvuohta eatnamiidda ja čáziide Romssas lulás. In jáhke mii geargat dáid áššiiguin dán válgaáigodaga, muhto fertet daid ain čuovvulit maiddái maŋŋá 2009 válggaid.
Vuoruhit skuvlla ja giela!
Deháleamos ášši dán riikkačoahkkimis lea boahtte sámediggeáigodaga válgaprográmma. Válgaprográmma galgá čájehit mo mii dáhttut buoridit ja ovdánahttit sámi servodaga boahttevaš njeallje jagi. Bealistan dáhtošin boahtte áigodaga deattuhit giela ja oahpahusáššiid, dearvvašvuođa- ja čálgoáššiid.
Seammás galget vuoigatvuođabealit álo čuovvut min. Vuoigatvuođat eai guoskka dušše eatnamiidda, čáziide ja riggodagaide. Dat leat maid hui áigeguovdilat mii guoská sápmelaččaid vuoigatvuođaide oažžut dásseárvosaš almmolaš bálvalusaid, dahje mánáid ja rávisolbmuid vuoigatvuođat oažžut sámegieloahpahusa.
Mis lea ovddasvástádus giela seailluhit
Giella lea álbmoga deháleamos dovdomearka – dat čájeha álbmoga identitehta. Min gielat dego speadjalastet min. Mii eat galgga goassige vuollánit min eatnigiela ektui, min máttuid giela, giella mii sisttisdoallá buot sin muittuid ja vásáhusaid. Jus dáinna galgat lihkostuvvat, ferte juohke buolva váldit ovddasvástádusa, ja dál lea mu buolva mii ferte váldit ovddasvástádusa – dat lea min ovddasvástádus geain leat mánát otná sámi skuvllas. Mii fertet fuolahit ahte giella ain eallá. Dan ovddas leat NSRa vuođđudeaddjit 1968:s ráhčan, ja buot NSR luohttámušolbmot áiggiid čađa.
Mii geat leat nuorra olbmot 2008:s – dat lea min geatnegasvuohta čuovvut sin bálgáid!
Jurddaš jus historjá livčče earálágan...
Ii leat go njealljelogi jagi vássán dan rájes go sámi mánát vuohččan ožžo álgooahpu sámegielas mánáidskuvllain dáppe Guovdageainnus ja Kárášjogas. Dat ii lean ovdal dáhpáhuvvan. Áidna maid sámi mánát Norggas ledje dassážii ožžon, lei álgooahpahus dárogillii.
Man olu lea rievdan dáid 40 jagiin?
Vaikko NSR lea ráhčan, sámi oahpaheaddjit leat ráhčan, Sámediggi lea ráhčan, de vel ain otná beaivve ge eai oaččo buot sámi mánát sámegiellaoahpahusa. Láven dávjá imaštallat mo dilli livčče jus buot sámi mánát livčče ožžon sámegieloahpahusa maŋemuš njealljelogi jagi? Mo de livčče dilli otne? Vaikke man ollu sámi giella- ja kulturbargit, kánske vel doarvái seailluhit buot min gielaid boahtteáiggis!
NSR:ii lea ain dárbu!
Jus vássánáigi livčče earálágan, de livčče maid min dálááigi ja boahtteáigi earálágan… Muhto állet fal divtte ovttage dadjat didjiide ahte lea menddo maŋŋit! Állet divtte ovttage geažuhit didjiide ahte ii leat vejolaš maidege dahkat dál rievdadandihti boahtteáiggi! Ja gullet: állet divtte gean ge din dájuhit jáhkit ahte ii leat ávki NSRs otná ja boahtteáiggi sámi servodagain!
Mii galgat searvat válggaide sámi jietnan, sámi servodatvišuvnna guoddin, sámi perspektiivva dáhkideaddjin servodatovdánahttimis, sámi vássánáiggi ja boahtteáiggi hálddašeaddjin!
Illuda 80 jagi ávvudeapmái
Gehččot ovddasguvlui: njealljelogi jagi geažes ávvuda NSR 80 jagi, diehttelasat dáppe Guovdageainnus… Mun sávan mus livčče seamma buorre dearvvašvuohta go daid vuođđudeddjiin geat leat dáppe otne. Bivddán din guhte dalle ain lehpet lášmat trillet mu deike sisa ja bonjastit jiena mu guldalanbiergasis bajás! Go geat dat galget čohkkát dán salas? Leat go min mánát ja mánáidmánát? Jus mii dahkat doarvái buori barggu sihke otne ja ovddasguvlui de mis eai galgga váilot sámi giellabargit, sámi kulturbargit, sámi idealisttat njealljelogi jagi geahčen!
Geavahit buot politihkalaš reaidduid
Mun oaivvildan deháleamos maid mii sáhttit dahkat deavdindihti dán sále njealljelogi jagi geahčen lea bidjat fuomášumi sámi skuvlii, sámi oahppái, sámi mánnái! Váldot atnui buot daid politihkalaš reaidduid mat mis leat - addindihti sámi mánaide dan oahppu maid sii dárbbašit jus galget deavdit servodaga dárbbuid. Riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid, láhkaparagráfaid, konsultašuvdnašiehtadusaid, ovttasbargosoahpamušaid – geavaheatnot visot dáid ulbmilaččat sámi skuvlla várás.
Otne ii leat ovttasge ollislaš ovddasvástádus sámi skuvlla ovddas, ii oktage bearráigeahča ahte oahppoplánat, oahpponeavvut, skuvlastruktuvra, ekonomalaš ja olmmošlaš resursat sohpet oktii. Dáhkkot oahpahussystema reaidun hukset sámi searvevuođa, nu mo dat oktii lei reaidun dáruiduhttinpolitihkas.
Historjá ii leat álo leamašan min sápmelaččaid bealde, dasa lea skuvlahistorjá buorre ovdamearka. Danin mii fertet ipmirdit ahte mii eallit áiggis gos gávdnojit olu vejolašvuođat, mii fertet váldit dán vejolašvuođa ja leat mielde hábmemin iežamet boahtteáiggi! Otne mis leat buoret vejolašvuođat go goassige ovdal dálkkodit daid háviid maid historjá lea dagahan. Ain leat olu guovlluin ealli giella, ain dovdo sámi gullevašvuohta go mii deaivvadat, ain gávdnojit čuđiid mielde, duháhiid mielde olbmot geat eaktodáhtolaččat barget sámi organisašuvnnaid bokte sámi boahtteáiggi ovddas. Oallugat mis leat válljen dan dahkat NSRa bokte!
Dál mii sáhttit dálkkodit háviid
Sámi servodagat dárbbašit NSRa, danin go mii leat 40 jagi čađa čájehan ahte mis lea sihke dáhttu ja máhttu hukset sámi servodaga. Maŋemuš jahki lea duođaštan dan maid lean gáddán, nammalassii ahte min politihkalaš vuosttaldeaddjin eai gávdno višuvnnat, ja višuvnnaid hága ii leat sámi álbmogis boahtteáigi. Eat mii várra beasa boahtteáiggis ge bađa alde čohkkát, muhto fertet ráhčat seammá láhkai go mii leat vássán njealljelogi jagi dáhkan. Njealljelogi jagi eai leamašan doarvái, ja mun sávan mii beassat ain njealljelogi jagi bálvalit sámi álbmoga. Dán vahkuloahpa mii galgat cealkit maid mii dáhttut daid boahtte njeallje jagiid dahkat, sihkkarastin dihte ahte sámegiella ain eallá njealljelogi jagi geahčen, sihkkarastin dihte ahte sámi kultuvra beassá ahtanuššat, ahte riggodagat min guovlluin boahtá midjiide ávkin, ahte min nuorain lea jáhkku sámi boahtteáigái – dat han leat min nuorat geat galget hábmet sámi boahtteáiggi!
Gilvaleaddjiin váilojit višuvnnat!
Mun bivddán dis dan luohttámuša maid dárbbašan leat nanus ja gievra go galggan gieđahallat ja ovddidit áššiid mat midjiide leat dehálaččat. Mun ges sáhtán didjiide fállat dan jálusvuođa ja áŋgirisvuođa mii gáibiduvvo. Mus lea dál doarvái hárjáneapmi oaidnit hástalusaid mat leat vuordimin min, ja livččen heađásnuvvat jus in oainnášii dáppe din gaskkas nu olu viissisvuođa ja movtta ja mun dieđán mun sáhtán dis viežžat buriid rávvagiid go dan dárbbašan. Danin mun illudan ihttábeaivái, boahtte váhkui, boahtte jahkái, boahtte njealji jahkái, boahtte njealljelogi jagiide – mus leat stuorra vuordámušat!
Giitu fuomášumi ovddas!
Kommenter denne artikkelen
Tips en venn Gå tilbake