”Lea álki fuobmát ahte Nordlys ii leat iskan vuođđodieđuid dán áššis”, čálii ráđđelahtu Hilde Nyvoll áviissa birra gii doaimmaheaddjičallosis lea čuoččuhan ahte sámediggeráđđi orru láhppon iežaset ásahusdieđáhusain.
Muhto mun bázán imaštit makkár vuođđodieđuid baicce sámediggeráđđi ieš lea háhkan ovdal go čálle dán ásahusdieđáhusa. Dainna eai leat dárkilit bargan, olu sajiid das leat vuostálasvuođat ja dovdo ahte sámediggeráđđi ii ipmir dynamihka festiválabargguin, dáidda- ja kulturorganisašuvnnain eai ge eaktodáhtolaš organisašuvnnain.
Boastto dálkkas
Sii ákkastallet demokratiijaovdánemiin ja iešmearridemiin ja eai ge sii duđa moaluiguin. Celkon mihttomearri lea nannet sámi ásahusaid, muhto dat mii lea vuođđun olles dieđáhusas, lea ahte Sámediggi ferte nannet iežas legitimitehta olbmuid ja guovddáš eiseválddiid ektui.
Sámediggeráđi dálkkas lea garraset stivret sámi ásahusaid dakko bokte ahte gáibidit stivrasajiid dan mielde man olu ruhta juolluduvvo, bákkuin ovttastahttit ásahusaid mat leat lahkalagaid seastindihti návccaid ja ruđaid, organiseret masá visot vuođđudusaide ja čuoldit Sámi Radio eret NRKs – danin go dat soabašii ILO-konvenšuvnnain.
Oalát čalmmástuvvan
Dáinna lágiin galget sámi ásahusat nannejuvvot boahtteáigái. Sámediggi galgá šaddat guovdileabbon ja dat galgá dagahit Sámedikki gievrrabun go galget šiehtadallat guovddáš eiseválddiiguin.
Dát leat nu allaárvosaš jurdagat ahte dálá Bargiidbellodat-ráđđi lea cealkán ahte sii guđđet fámu jus dieđáhus ii oaččo eanetlogu Sámedikkis. Sii leat nu viimmáskan iežaset fápmoáŋgirvuođa ja iešmearridanjurddašeami geažil – dahje dáidá leat fámohisvuohta – ahte leat oalát čalmmástuvvan ja vajáldahttán sihke vuođustit ja jearrat álbmogis leat go dát árvalusat obanassiige čađahahtti.
Heajos árvalusat
Vaikke leat ge buori áigumušat, de leat stuorra váttisvuođat ovddiduvvon árvalusaiguin go dat eai váldde vuhtii ásahusaid iešvuođaid, eai namut váikkuhusaid eai ge leat jurddašan vuorddekeahtes váikkuhusaid birra.
Nyvoll dovddaha ahte lea Ája ja Riddu Riđđu ovttastahttinbargu mii leamašan vuođđun dáid árvalusaide. Dát ii leat jierpmálaš. Diet proseassa oainnat álggahuvvui erenoamáš báikkálaš hástalusaid geažil ja leamašan sihke guhkes ja losses bargu. Sámediggeráđđi jáhka dát báikkálaš hástalusat Gáivuonas leat nu dábálaččat ahte árvalit ahte olu eará ásahusat berrejit seamma láhkai dáhkat, vaikke vel dát ásahusat eai leat dan bivdán – eai ge leat ožžon dieđu dan birra ovdalgihtii. Árran ja Bihtánsámi guovddáš Nordlánddas galgaba bákkuin ovttastahttut, nu maid sámi festivála Márkomeannu ja Várdobáiki guovddáš Mátta-Romssas.
Sáhttá buohtastahttit dán dainna ahte Romssa Fylkkasuohkan fuobmášii ovttastahttit Buktafestivála ja Romssa Musea dainna ákkain ahte dat leaba nu lahkalagaid, ja de gáibidivčče stivrasajiid dainna doaivagiin ahte sii šaddet eambbo áigeguovdilat olbmuid čalmmiin ja eiseválddiid ektui. Eatnašat ipmirdit ahte dat livčče áibbas endorii.
Báikkálaš oamstandovdu lea dárbbašlaš
Festiválaid givrodat lea eaktodáhtolaš bargu ja friddja dáiddalašvuohta. Lágideaddjit ja oasálastit dárbbašit nana oamastandovddu sihke lágideapmái ja vejolaš rievdadanproseassaide.
Festiválat lea dakkár suorgi mas lea stuorra riska. Quartfestivála lea reastaluvvan, Hovefestivála ja Storåsfestivála ráhčaba stuorra vuolláibázan. Go vel Olavfestbeaivvit Troanddimis ge, mas lea guovddášstáhtus, lea ekonomalaččat bártidan nu ahte das lea eahpesihkkaris boahtteáigi. Sámi festiválat ge rahčet gokčat visot goluid.
Dan perspektiivvas lea oalle issoras ovttastahttit festiválaid ásahusaiguin mat jođihit mánáidgárddiid, museaid ja eará dehálaš doaimmaid mat gáibidit áibbas eará stáđisvuođa go maid festiválat sáhttet fállat.
Suoládeamen fámu
Muhto ii sámediggeráđđi dainna duđa. Riddu Riđđu lea viimmat ožžon guovddášstáhtusa. Ovttastahttima maŋŋá sii fertejit dan juogadit Ájain ja Lásságámmin. Sámediggeráđi mielas orošii lunddolaš ahte Sámediggi hálddaša stáhtusa, ja go sii juolludit eanemus ruđaid, de berrejit sii beassat nammadit beali stivrras ja daid gaskkas vel stivrrajođiheaddji.
Dál gal leat njuolgut suoládeamen fámu.
Ii ovddit, baicce heaittiha
Dađi bahát heaittiha sámediggeráđi ásahusdieđáhus otná hámis eanet go maid dat ovddida. Loahpa loahpas dat čuohcá maiddái Sámediggái, go ásahusat, jienasteaddjit ja olggobealservodat eai šat váldde sin duođas. Jáhkehahttivuođa, gulahallama ja vuođusteami hága ii sáhte maidege čađahit, ja stivrendáhtu ii šatta go fámohisvuohtan.
NSR ii sáhte mieđihit luoitit sámediggeráđi čađahit dakkár heajos árvalusaid ovdal go leamašan vuđolaš gulaskuddan ja ášši leat ođđasit muohkadan. Dán ii leat sámediggeráđđi viššan gullat. Nyvoll goit ge čuoččuha ahte sámediggeráđđi lea rivttes bálgáid alde sámi ásahusaid ovdánahttimis.
Muhto gosa sii leat jođus? Na diđeš gal.
Kommenter denne artikkelen
Tips en venn Gå tilbake