Jagis 2005 fárrii mánáidgárdii áibbas ođđa vissui. Sámiid searvi ásahii golbma ossodaga vaikko ii diehtán sihkkarit bohtet go doarvái ohccit. Dál lea dađibahábut nu ahte leat menddo unnán sajit.

Norgga Sámiid Riikkasearvi šálloša go leat menddo unnán sajit ja min mielas buot sámi mánát galget oažžut sámi mánáidgárdái saji, mánáidgárdelága § 2 ja § 8, 3. lađđasa olis mas earret eará čuožžu ahte: "Mánáidgárdi galgá vuhtii váldit mánáid agi, doaibmandási, sohkabeali, sosiálalaš, čearddalaš ja kultuvrralaš duogáža, oktan sámegielain ja sámi kultuvrrain.” Lágas maid čuožžu ahte: "Suohkana ovddasvástádus lea hukset mánáidgárdefálaldaga mas geavahuvvo sámegiella ja sámi kultuvra, sámi guovllus. Nuppi guovllu suohkanat galget láhčit ddili vai sámi mánát sáhttet ovdánahttit gielaset ja kultuvrraset."

Suohkana ovddasvástádus

Suohkanis lea dieđusge ovddasvástádus bearráigeahččat ahte leat doarvái sámi mánáidgárdesajit. Hui imaš go Álttá suohkana fuolahus- ja bajásšaddanlávdegotti jođiheaddji Otto Erik Aas (SG) cealká Altapostenii miessemánu 20. beaivvi: Muitet fal ahte Álttá suohkanis ii leat ovddasvástádus fuolahit sámi mánáid sierra láhkái.

Aas ii oro diehtimin menddo ollu go dán oaivvilda. Lea go nu ahte mánáidgárdelága § 2 ja § 8 eai mahkáš gustto Álttás?

Ruksesruoná politihkka hiluid háluid

Máhttoministtar Bård Solhjell (SG) lea olles fárttain bargamin ođđa mánáidgárdelágain ja lea evttohan ahte buot mánáin galgá leat vuoigatvuohta oažžut sámi mánáidgárdesaji.

Norgga Sámiid Riikkasearvi lea gulaskuddancealkámušas evttohan lasihit ahte dát vuoigatvuohta gusto sámi mánáide, nu ahte váhnemat geat ohcet mánáidgárdesaji mas lea sámi giella- ja kultuvrafálaldat, galget oažžut dákkár fálaldaga.

Namuhanveara lea maid ON mánáidkonvenšuvnna artihkkal 30 mas boahtá ovdan ahte: "Go stáhtas leat čearddalaš, oskkolaš dahje gielalaš unnitloguálbmogat, dahje eamiálbmogat, de ii galgga dákkár jovkui gullevaš máná hehttet eallimis ovttas iežas joavkkuin iežas kultuvrras, oskumis iežas oskku ja hállamis iežas giela."

Dađibahábut eai ipmir ministtar ja ráđđehus mánáidgárdelága § 2 ja § 8 čuovvut lága duohta dilis. Mánáidgárdelága ođđa evttohusas eai leat nannen sámi mánáid vuoigatvuođaid doarvái bures. Ráđđehus čállá Ot.prp.nr.52 dán ášši birra ná "sámiid vuoigatvuođat han juo váldojuvvojit vuhtii dálá njuolggadusain", muhto makkár ávki das lea go Solhjells bellodatustit ii dohkket dán ovddasvástádusa?

NSR váldá ovddasvástádusa servodagas

Norgga Sámiid Riikkasearvái gullevaš sámiid searvvit leat álo álggahan ja jođhan sámi mánáidgárddiid go dákkár fálaldagat eai leat leamaš suohkanis. Máŋga suohkana leat njulgestaga biehttalan, ja ain biehttalit, ahte sámi mánát dárbbašit sierra sámi mánáidgárddiid, vaikko mánáidgárdelágas čuožžu. NSR báikkálaš searvi Deanus, Deatnogátti sámiid searvi álggahii jagis 1972 vuosttaš sámi mánáidgárddi. Muđui leat sámiid searvvit álggahan sámi mánáidgárddiid Oslos, Romssas ja Álttás.

Sámiid searvvit leat šaddan ásahit sámi mánáidgárddit. Ii oktage eará leat ásahan sámegielat mánáidgárddiid. Soames sajiin lea suohkan dađistaga váldán badjelasas jođihit sámi mánáidgárddiid. Jos sámiid searvvit eai livčče álggahan mánáidgárddiid, de eai livčče šaddan, ja mun lean rámis go NSR báikkálaš searvvit leat álggahan mánáidgárddiid.

Álttá dilálášvuohta

Sámiid searvvi áŋgiris olbmot leat badjel 15 jagi nuvttá bargan vai Álttás livččii buorre sámi mánáidgárdi. Priváhta mánáidgárddi oamasteaddjit berrejit oažžut saji ovdal earáid, go leat vánis sajis. Suohkan ja eará almmolaš ásahusat leat ožžot fálaldaga oamastit oasi sámi mánáidgárddis, ja sáhtášedje dakko bokte “várret” dábálaš olbmuide dahje suohkanbargiide sajiid.

Muhto Álttás eai leat beroštan.

Media lea dohppen ášši ja čállán nu ollu ahte dábálaš olmmoš ii šat oainne mii lea váldoášši: gean ovddasvástádus lea bearráigeahččat ahte leat doarvái sámi mánáidgárdefálaldagat? NSR bargá dán badjelii ahte buot sámi mánát galget oažžut sámi mánáidgárdesaji sorjjakeahttá gos orožit. Mii sávvat ahte sátnejođiheaddji ja su politihkkárustibat oččodišgohtet doarvái mánáidgárdesajiid sámi mánáide. Mii muittuhit vel ahte sámiid searvi lea hui dehálaš ovttasbargoguoibmi dán áššis ovddasguvlui.

Denne artikkelen på norsk