Mun oaivvildan ahte Sámediggi ferte geahččalit váikkuhit Ráđđehusa nu ahte dat ii álggat bioboaldámušpolitihka mii sáhttá garrasit čuohcat eamiálbmotservodagaide ja baicce lasihit dálkkádatrievdamiid dan sadjái go unnidit daid, čállá Tor Mikalsen.
Biebmohattit sáhttet lassánit
Sáhttá máŋgga láhkai geahpedit Norgga dálkkádatgásaid luoitima, ja okta vuohki lea eanet geavahit bioboaldámuša. Danin lea ge Ráđđehus árvalan gáibidit ahte boahtte jagi rájes galggašii 5% boaldámušas mii vuvdo Norggas lea bioboaldámuš. Dát árvalus buktá goitge váttisvuođaid. Earret eará dat sáhttá mielddisbuktit ahte geafes eamiálbmogiidda eará sajiin máilmmis sáhttá lassánit biebmohattit, danin go buollá gilvu das ahte galgá go eatnamiid ja čáziid geavahit buvttadit biepmu vuoi boaldámuša.
Luoitá eambbo go maid seastá
Oallugat leat čujuhan dasa ahte nitrogenadukten geavaheapmi bioboaldámuša buvttadeamis dagaha ahte luitojuvvo eambbo dálkkádatgásat. Váras iskkadeapmi Amerihkás čájehii ahte bioboaldámuša buvttadeapmi dagaha gaskal 17 ja 420 gearddi eanet dálkkádatgásaid luoitin, go dan maid dakkár geavaheapmi jahkásaččat seasttášii.
Meahcit nohket
Nubbi váttisvuohta bioboaldámušain lea ahte meahcit johttileabbot nohket, erenoamážit trohpalaš arvemeahcit. Dát ges čuohcá biologalaš máŋggabealatvuhtii ja dagaha ahte ollu CO2 mii lea vurkejuvvon eatnamis luitojuvvo. Lea maid áittan eamiálbmogiidda go meahccit nohket. ON:a Bistevaš Foruma cealkámušas miessemánus 2007, váruhit sii ahte bioboaldámuša geavaheapmi sáhttá mielddisbuktit ahte eamiálbmogiid árbevirolaš eatnamat ain gáržžiduvvot.
Ii gávdno dohkkehanortnet