Nannendihti iežas ákkastallama, Olli cealká ahte ii sáhte váldit NSR:a duođas ja ahte mii eat leat ádden ášši. Sámediggepresideanta ferte ieš vástidit das go jallan gohčoda politihkalaš gilvaleddjiid. Min mihttu lea goit doalahit ja čuollat dehálaš prinsihpaid álbmotrievttis.
Eat guođe prinsihpa
Olli orru oaivvildeamen ahte gieldinriekteprinsihppa nogai Finnmárkkulága gieđahallama oktavuođas. Dát ii doala deaivása. Olli barggai ieš ollu Finnmárkkulágain, ja danin berrešii diehttit ahte láhka ii ollásit deavdde álbmotrievtti gáibádusaid. Go Sámediggi lihkká dohkkehii lága, de dárkkuhuvvui ahte Finnmárkkuláhka galggai leat vuosttaš lávki deavdit álbmotrievtti gáibádusaid. Dása ledje eatnašat ovttaoaivilis. Mii leat danin hirpmástuvvan go sámediggepresideanta dál nu čielgasit cealká ahte guovddáš prinsihpat gieldinrievtti ektui eai šat galgga leat fáddán Sámedikkis. Lea maid imaš go Olli ná árrat minerálaláhkaproseassas einnosta bohtosa Sámedikki gáibádusain oažžut gieldinrievtti dahje dohkkehanvuoigatvuođa. Go oaidnit mo Olli iežas bellodat vuosttilda eamiálbmotbuhtadusa de šaddá ášši vel eambbo imašin.
Eat ábut beare ovtta beali geahččat
NSR oainnu mielde leat guovddáš prinsihpat sámi vuoigatvuođadigaštallamis sihke gieldinriekti ja vuoigatvuohta miehtat doaimmaide iešheanálaččat vuđolaš dieđuid vuođul stuorra sisabahkkenáššiin. Dáid prinsihpaide gávdnat doarjaga álbmotrievttis, ja Sámedikkis leat maid mearrádusat mat dorjot dán oainnu. Danin lea nu áddetmeahttun go sámediggepresideanta, gii lea sápmelaččaid njunuš luohttámušolmmoš, dál almmolaččat cealká ahte gieldinriekti ii leat šat áigeguovdil Finnmárkkulága geažil.
Vaikke vel departemeanta vállje ahte eai čuovvul dán prinsihpa iežaset loahpalaš láhkaárvalusas, ja vaikke vel “teknihkalaš” sivaid geažil válljejit ahte eai šat konsultere dán fáttás, de dat ii mearkkaš ahte gieldinriekteprinsihppa nohkká. NSR:a čielga oaivil lea ahte sámi gieldinriekti galgá leat vuođđun digaštallamis eamiálbmotbuhtadusa ektui. Jus beare deattuha eamiálbmotbuhtadusa minerálaroggama oktavuođas, de mii ballat ahte ášši jorrá dušše fal ruhtadigaštallamin.
Ministtar gal oaidná ášši dehálažžan
Muittuhat ahte maiddái sámeministtar Bjarne Håkon Hanssen lohkkiidreivves 06.02.07 almmuhii ahte gieldinriekti šaddá áigeguovdilin Ráđđehusa sámepolitihkalaš prinsihppadieđáhusas. Dát áššit leat maid áigeguovdilat go mii dál galgat gieđahallat ođđa sámekonvenšuvnna. Eará sániiguin bággehallo sámediggepresideanta lagamuš áiggis dustet dáid gažaldagaid. Su cealkámušaid ektui šaddá miellagiddevaš oaidnit mo son dás duohko áigu gieđahallat dán ášši maid ieš lea gohčodan “politihkka man ii sáhte váldit duođas”.
NSR bidjá politihkalaš deattu
NSR ii sáhte man ge láhkai dohkkehit ahte Sámediggi ná spiehkasta iežas prinsihpain. Danin mii bidjat garra politihkalaš deattu hehttendihti ahte nu geavvá.
Kommenter denne artikkelen
Tips en venn Gå tilbake