Sárdni NSR 39. riikkačoahkkimi Bådåddjus 22.-24.06.07
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo
Čoahkkinjođiheaddjit, riikkačoahkkinoasseváldit ja bovdejuvvon guossit, oappát ja vielljat NSRas!
NSR soaitá bidjan riikkačoahkkima Bådåddjui dán jagi, danne go mii háliidit fuomášahttit sámepolitihkalaš hástalusaid mat leat dán guovllus ja mat bohtet dán guvlui boahttevaš jagiid. Bådåddju lea Nordlándda fylkka ”oaivegávpot”. Nordlánda fylkka ii leat okta sámi regiuvdna, muhto máŋga sámi regiuvnnat – mas maid hupmojuvvojit máŋga sámegiela. Nordlánddas mii oaidnit hui bures makkár hástalusat mis leat riikkarájáid, fylkkarájáid ja suohkanrájáid ektui go mii leat bargamin sihkkarastit buori bálvalusfálaldagaid sámiide geat ásset fylkkas. Sámi gullevašvuohta ja sámi servodagat leat riikkarájáid rastá, nu maid fylkkarájáid rastá ja suohkanrájáid rastá mat leat dáid siskkobealde. Dát lea hástaleaddji sidjiide geat galget plánet ja oktiiheivehit – leaš dál stáhta, fylkkasuohkan- dahje suohkaneiseváldi, ja sámi eiseválddiide lea maid hástaleaddji – muhto buot eanemus hástaleaddji lea dieđusge sámiide ieš geat ásset Nordlánddas.
Ovtta jagi dás-ovdal, de čálle Sámediggi ja Nordlándda fylkkasuohkan ovttasbargosoahpamuša, nu go Sámediggi lea čállán soahpamuša maiddái eará fylkkasuohkaniiguin. Ovttasbargosoahpamuš lea Sámedikki ođđaseamos soahpamus, eatge mii vuos oainne ovttasbarggu bohtosiid nu čielgasit. Mun sávan ahte ovttasbargusoahpamuš galgá veahkehit oktiiheivehit ja nannet sámi barggu Nordlánddas. Ja mun sávan ahte ovttasbargusoahpamuš šattašii dehálaš reaidu midjiide geat galgat ovttasbargat – ja dehálaš reaidu sámi servodagaide Nordlánddas. Mii dárbbašit buori doaimmaid – ja doaimmat fertejit heivet geavaheddjiide. Mii diehtit ahte báikkálaš sámesearvvit leat čeahpit čilget makkár dárbbut sámi báikegottiin leat. Sámeservviin galgá leat seammá dehálaš rolla servodagas go ovdal – vaikko mis leat šaddan – ja ain leat šaddamin ásahusat mat barget muhtun dain bargguin maid eaktodáhtolaš olbmot barge ovdal nuvttá. Dii ehpet leat báhcán liiggás. Almmolaš ásahusat – ja sámi ásahusat – eai sáhte deavdit buot rollaid maid dii lehpet deavdán dássážii – vaikko sii sáhttet deavdit muhtun rollaid.
Maŋemus jagi mii leat lávken guhkes lávkki ovddasguvlui go lea sáhka sámi vuoigatvuođain eatnamiidda ja čáziide. Sámi vuoigatvuođat leat dohkkehuvvon lágas, nu go Finnmárkkulágas, ja áššemeannudannjuolggadusain, nu go sámi guovlluid suodjalusplánabarggus.
Mun jáhkán sámi organisašuvnnat lulábealde Finnmárkku fertejit váldit ain eambbo ovddasvástádusa boahtteáiggis. Čakčii geargá Sámi vuogatvuođalávdegoddi II iežas bargguin. Dát bargu lea juste dás čilgejuvvon didjiide. Min báikkálaš searvvit ja min miellahtut fertejit ráhkkanit dán áššái – dii galgabehtet bidjat premissaid dasa maid NSR galgá oaivvildit daid evttohusaid birra maid lávdegoddi buktá. Mii earát organisašuvnnas ja mii geat leat Sámedikkis galgat doarjut politihkalaččat, muhto dii fertebehtet bargat áššiin báikkálaččat ja ovddidit dan – danne go dás mearriduvvo makkár makkár váikkuhanvejolašvuohta dis galgá leat boahtteáiggi hálddašeamis dain guovlluin gos dii orrubehtet. Sáhttá šaddat gelddolaš proseassa, ja mun sáván ja doaivvun dii seravabehtet ja váldibehtet ovddasvástádusa.
Mis lea Finnmárkkuláhkaproseassa muittus, ja das ledje sihke buorit ja bahá bealit. Sámi vuoigatvuođat dohkkehuvvojedje, muhto sii geat barge dáinna, sis lei lossa bargu máŋga jagi. Proseassa lei maid bávččas, danne go dán proseassas ihte fasttes oainnut sámiid guovdu. Dakkár oainnut mat eai livčče galgan leat šat dán áiggi. Buot maid min organisašuvdna lea bargan, ja man ala organisašuvdna lea vuođđudan iežas barggu, lea eahpiduvvon. Muhtumat jerret dange ahte leat go mii obanassiige sierra álbmot.
Jos mii eat leat sierra álbmot, de livččii buot NSR bargu – fargga njealljelogi jagi bargu, ja buot bargu maid Sámediggi lea bargan 17 jagi, livččii duššás bargu. Mun in sáhte beare dohkkehit dákkár oainnuid. Dát oainnut bávččagahttet mu. Dat guoskkahit munnje ja gii mun lean, ja maid mun barggan, ja masa mun jáhkán. Mun jáhkán dis maid lea dakkár dovdu. Muhto, gii mearrida leat go mii sierra álbmot – na mii ieža dieđusge. Juste dat han leage iešmearrideapmi. Dán mearrádusa leat olbmot doalahan ja geardduhan juohke háve go leat leamaš stuorra sámi čoahkkimat.
Mun in jáhke mii leat geargan dákkár ákkastallamiin. Dál álgá válgagižžu. Soames joavkku geavahit ekstrema sámepolitihkalaš čuoččuhusaid. Mun balan dát báidná eará bellodagaid geain lea buorre sámepolitihka. Juohkehaš fertešii smiehtastit dien birra go mii galgat jienastit čakčamánus. Jienastettiin čakčat, de mii cealkit háliidit go mii ahte servodagas galgá leat ovddasvástádus ovddidit sámi áššiid, vai ii go galgga leat ovddastvástádus ovddidit sámi áššiid. Mii fertet smiehtastit maid mii jienastit ja jienasteami bokte čielgasit cealkit maid mii oaivvildit.
Dán jagi lea riikkačoahkkin Bådåddju gávpogis. Eambbo ja eambbo sámit orrot stuorra gávpogin ja báikegottiin, sihke árbevirolas sámi guovlluin ja eará guovlluin. Sámi geavaheaddjit ožžot ođđa hástalusaid, min organisašuvdna ja Sámediggi ja suohkanat gosa sámit ásaduvvet ožžot maid ođđa hástalusaid. Máhttá go suohkan dustet sámi ássiid dárbbu? Lea go Bådåddju gearggus? Bådåddju dárbbaša sámi mánáidgárdefáladaga ja sámegieloahpahusa skuvllas, ja sámit Bådåddjus háliidit – nu go sámit buot eará guovlluin – sámi deaivvadanbáikki.
Go sámit fárrejit gávpogiidda, de šaddet ođđa dárbbut sosiála- ja dearvvašvuođasuorggis. Dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat lea oalle hástalus. Mii leat dán vahkus fas gullan medias movt dearvvašvuođasuorgi láhtte min vuorasolbmuiguin. Dearvvašvuođasuorgi ii nagot fuolahit sámi vuorasolbmuid nu go galggašii. Sámegielat pasieanta lea spesial-klinihkas lulde, ja oažžu telefundulkuma dušše oktii vahkus. Movt ámmát dearvvašvuođabargit sáhttet dohkkehit dákkár dili?
Sámediggeráđđi lea leamaš Divtasvuonas dán vahku čoahkkimis. Dan oktavuođas sámediggeráđđi deaivvai pasieanttaid ja fuolahus-dárbbašeddjiid lagaš-olbmo-joavkku. Sii čilgejedje movt sin mielas suohkana dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat doaibma. Nu go mun oainnán, de sámi geavaheaddjit ja lagaš olbmot eai luohte sidjiide jođihit suohkana bálvalusaid. Geas lea ovddasvástádus? Manne suohkan ii oainne dorvvohisvuođa dovddu ja váivves dáhpáhusaid mat leat leamaš, ja maid lagaš olbmot čilgejedje midjiide? Makkár váikkuhus lea go šaddá dovdat dorvvohisvuođa dovddu ja vuolláneami dovdduid, ja go dárbbut badjelgehččojuvvet go suohkan hábme ja jođiha fálaldagaid.
Mun gullen gieskat nuorra eatni birra gii finai Hámmarfeastta buohcceviesus iežas nieiddažiin. Son čilgii sámegillii mii galgá dáhpáhuvvat, vai nieida dovdá oadjebasvuođa dákkár amas dilis. De doavttir čilgegođii man dehálaš lea oahpahit mánnái dárogiela. Movt sáhttet sámit luohttit dearvvašvuođasuorgái go doppell eat dákkár arrogánta diehttemeahttunvuohta, ja go eai dieđe guovttegielatvuođas ja máŋggakultuvrralašvuođas maidege?
Dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis leat ollu hástalusat. Min vuoras olbmot – geat ásset miehtá riikka – maiddái gávpogiin – galget oažžut fálaldaga mii lea oadjebas ja atná sin árvvus go sii leat váttis ja rašes dilis. Čálgostáhta berre nagodit addit buori fálaldaga mii bisuha eallima ja dearvvašvuođa. Sámediggi bargá jámma dáiguin áššiiguin vai sámi dimenšuvdna váldojuvvo mielde Norgga dearvvašvuođapolitihkkii. Mis leat buorit čielggadeamit ja buorit plánat maid vuođul sáhtášeimmet hukset ovttadássáš fálaldagaid – muhto dát plánat fertejit váldojuvvot mielde Norgga dearvvašvuođapolitihkkii! Máhttet go bearráigeahččaneiseválddit doarvái? Leat go bearráigeahččaneiseválddiin metodat ja gelbbolašvuohta guorahallat makkár dássi lea bálvalusain maid sámi geavaheddit ožžot? Gos lea mánáidáittardeaddji, ja gos lea pasieantaáittardeaddji? Lea go nu ahte mii dárbbašit min iežamet bearráigeahččaneiseválddi dahje áittardeaddji vai sámi pasieanttat ožžot ovttadássásaš buori fálaldaga, sihke vuoras olbmot ja mánát?
Sámediggi galggašii olbmuid mielas bargat dáiguin áššiiguin. Mii nagodit dustet vuordámušaid dušše muhtun muddui, ja Sámedikkis ii leat álo vejolašvuohta bargat eaŋkiláššiiguin. Norut-NIBR-Finnmark rapporta diibmá čájehii ahte máŋga sápmelačča dovdet ahte almmolaš ásahusat badjelgehččet sin. Sii leat oalle máŋggas, ja buot almmolaš eiseválddit berrejit dovdat ovddasvástádusa bargat juoga. Sámediggi ferte ovttasbargat eará almmolaš eiseválddiiguin ja kártet sápmelaččaid dárbbu ja duhtavašvuođa eambbo go dál lea dahkkon. Sámit leat mielboargárat, sámiin leat vuoigatvuođat ja geatnegasvuođat servodagas. Mii galgat bargat geatnegasvuođamet, ja gáibidit vuoigatvuođamet. Mis lea vuoigatvuohta oažžut ovttadássásaš bálvalusfálaldaga, vaikko mis soitet leat eará dárbbut go earáin. Oahpahus, giella- ja sosálafálaldagat ja kulturfálaldagat. Sámit sihke gávpogiin ja smávva báikegottiin. Dás lea sáhka riektesihkárvuođas, dásseárvvus ja demokratiijas – dehálaš oktasaš árvvut min servodagas. Árvvut masa min organisašuvdna maid lea huksejuvvon. Árvvut mat galget čuovvut min buot dain áššiin maid mii meannudit dán riikkačoahkkimis.
Dáiguin sániiguin sávan ollu lihkku šiehtadallamiiguin dán jagáš riikkačoahkkimis.
Giittán beroštumi ovddas!
Sámediggepresideantta sárdni dárogillii
Kommenter denne artikkelen