Vuosttaš riikkačoahkkincealkámušas jagi 1969 gáibida NSR ahte Norgga eiseválddit čuvvot Alimusrievtti duomu mii celkojuvvui cuoŋománu 20. beaivvi 1968 ja čilge sámiid vuoigatvuođaid eatnamiidda ja čáziide.

Dat mearkkaša:
1. Sámi geavahanvuoigatvuohta galgá leat seammá buorre go eaiggátvuoigatvuohta.
2. Eiseválddit galget čađahit guorahallama mii čájeha sámi vuoigatvuođaguovlluid.
3. Sámi geavaheapmi ii galgga hehttejuvvot dáin guovlluin.
4. Ruđalaš vuoitu mii boahtá dáin guovlluin galgá leat sápmelaččaid iežaset ruhta.
5. Vuoigatvuođaid ráddjen galgá buhtaduvvot dábálaš njuolggadusaid mielde.

"Sápmelaš" doaba
Nuppi riikkačoahkkinčealkámušas jagi 1969 ávžžuha Norgga Sámiid Riikkasearvi sihke Norgga Stuorradikki ja Norgga Ráđđehusa viiddidit doahpaga "sápmelaš” ja "sámivohta" go meannuda sámi unnitloguálbmoga áššiid.

NSR čujuha dasa ahte sámi álbmot ii oro dušše Sis-Finnmárkkus, muhto maiddái Finnmárkku riddoguovllus, Romssas, Nordlánddas, Davvi- ja Lulli-Trøndelágas ja Hedmark. Dan ferte váldit vuhtii go lea árvvoštallamin vejolaš veahkkedoaimmaid.

Viessoveahkki
Jagi 1969 jearai NSR viessovehkiid birra Sis-Finnmárkkus. Stuorradiggi mearridii viessoveahkkedoaimma ođđajagimánu 14. beaivvi 1971. Departemeanta lei váldán vuhtii NSR oainnu ja kommentáraid go mearridedje veahki. Jagi 1971 evttohii NSR ásahit huksenfága oahpahusfitnodaga Guovdageidnui. Fitnodat galggai organiserejuvvot dainna lágiin ahte lei heivehuvvon daidda dárbbuide ja gáibádusaide mat báikki olbmuin ledje. Finnmarksbygg ásahuvvui 1973, muhto ii juste nu go NSR ulbmil lei leamaš.

Davviriikkaid Sámi Instituhtta
Jagi 1970 ávžžuhii NSR Norgga, Ruoŧa ja Suoma eiseválddiid ásahit Davviriikkaid Sámi Instituhta. Instituhtta álggahuvvui 1973 Guovdageainnus.

Radiosáddagat
NSR lea máŋgii čujuhan ahte davvisámi radiosáddagat galget viiddiuvvot ja sihtan julevsámi ja lullisámi radiosáddagiid (1970/74/77/78).

Skuvlaáššit
NSR lea sihtan ásahit sámi skuvlaráđi (1973/74), sámi gymnása (Kárášjoga sámiid searvvi evttohus 1962), sámi oahpaheaddjeoahpu (1973), oahppogirjjit sámegillii (1972/74), minstarplána árvvoštallama ja sierra oahpahusplánat vuođđoskuvllaide sámi guovllus (1970/72/73/74), stipeandaortnet buot sámi nuoraide (1969), sámi studeanttaid sisaváldineavttut allaskuvllain ja universitehtain (1973) ja bissovaš lullisámi skuvllat Arborddes ja Snoasas (1973). Ráđđehus ásahii Sámi Oahpahusráđi jagi 1975, departeamenta lea čuovvulan daid eará sámi áššiid. Olu lea goitge báhcán.

Sámi ealáhusfoanda
NSR loktii Sámi ealáhusfoandda ášši jagi 1973. Ráđđehus ásahii ealáhusfoandda guovddáš sámi guovlluide jagi 1975 (Std.dieđ.nr. 13 1974/75).

Resursageavaheami kárten
Resursageavaheami kárten guovddáš sámi guovlluin evttohuvvui jagi 1973. Ráđđehus čuovvulii Ressursalávdegotti ásahemiin 1975.

Sámi giellaláhka
Jagi 1970 ávzzuhaii NSR Norgga eiseválddiid farggamusat čileggadišgoahtit ja ráhkadišgoahtit sámi giellalága. Dákkár láhka suddje vuoigatvuođa oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii.

Sámiráđđi
Jagi 1977 cealká NSR ahte Sámiráđđi berre organiserejuvvot dan láhkái ahte šaddá juohke riikka váldoorganisašuvnna bajimus ovttasbargoguoibmi, nu mo heive juohke váldoorganisašuvnna ulbmilparagráfi. Ovttasbargu eará álgominoritehtaiguin galgá dábálaččat dáhpáhuvvat Sámiráđi bokte. NSR lea WCIP miellahttu Sámiráđi bokte.