Golmma máná áhcci orru Fállejogas Álttás ja illuda go olbmot viššalit diedihit sámi jienastuslohkui su válgabiires. – Buorre go jienastit NSR, mojohallá hávskes vuosttaševttohas. – Buorre go nuorat áirasat dál leat beassan Sámediggái, dadjá John Harald. Áltá lea dehálaš báiki sámi ealáskahttimis, dás lea sámi historjá ja dáppe leamaš dehálaš dáhpáhusat. Eatnu lea dovddus, luossái ja kultuvradeaivvademiid árdna.
Dáhttu ja máhttu
Politihkkáriin sihtá John Harald Skum ovddidit gierdevašvuoda sámi servodagas. Das vuolgá su politihkalaš bargomokta. – Mii fertet vudoleamos ja árvvolaccamus kulturosiid gáhttet, muhto min servodat fertet diedosge ovdánit rabasvuodain ja gierdevašvuodain eará álbmogiid ektui, eará kultuvrraid, oskkuid ja seksuálalaš iešvuodat ektui. John Haraldii dát leat duodalaš áššit, ii ge leat sáhka dušše cáppa sániin.
Sámegieloahpahus dehálaš
Sámegieloahpahus ja kulturoahpahus vuoddoskuvllas leat dehálaccat. Dan vásiha áhcceolmmožin. – Mii leat olu bargan dáinna áššin Álttás. Má?ga joavkku leat ovttas bargan buoridit sámegieloahpahusa; váhnemat, oahpaheaddjit, sámesearvvit, fágaolbmot ja suohkan. Dál lea buoret dilli. Áltá muhtumin namuhuvvo buorre ovdamearkan earáide, muhto fertet ain bargat guhká ja olu. Mánáin lea vuoigatvuohta sámi kultuvrra birra oahppat ja oažžut sámegieloahpahusa - ja oahpahusa sámegillii, deatttuha John Harald.
Š ja Jahkovuona mearrasámemusea
- Lean duhtavaš go nuoraidmagasiidna Š lea ožžon fásta doarjagiid. Nuorat ráhkadit bládi nuoraide. Dát lea buorre doaibma. Ovdal ii lean diehtu ožžot go doarjaga vai eai. Ja hui buorre go Jahkovuona mearrasámemusea lea ožžon doarjaga. Doarjaga bokte lea cadahuvvon dehálaš gákteprošeakta, ja erenoamážit mánáide lea hui dehálaš doaibma doppe, dadjá John Harald.
Sámi arkiiva
John Harald Skum lea ovddidan nášunála sámi arkiivva ásaheami. Dainna lean bargan danne go sámit – nu go eará álbmogat ge – galget beassat hálddašit máhtolašvuoda iežaset álbmoga birra, buori ja gelbbolaš vuogi mielde. Dát lea prinsihppa man ii galgga garvit. – Iežas arkiivvas lea sámit ieža mearrideamen mot sámekulturvra galgá gaskkustuvvot ja cájehuvvot earáide. Eará máilmmiosiin álgá mahkaš eamiálbmothistorjá dalle go kolonisttat bohte. Eamiálbmothistorjá lea dávjá njálmmalaš historjá, ja kultuvra mearrida mot diedut oahpahuvvojit ma?it buolvvaide. Našunála sámi arkiiva válddášii vuhtii njálmmálaš, ii-cálalaš kultuvraovdanbuktimiid, cujuha John Harald.
Báktecullosat dehálaccat
Álttá lea historjjálaš báiki. Báktecullosat leat dahkan Álttá dovddusin. Báktecullosat muitalit midjiide ovdalaš áiggi muitalusaid. Daid leat min máttut guoddán midjiide. Dál leat nuoskkideamit golaheamen báktecullosiid. Álttái galggašii ásahit nášunála báktedáidaga musea. Dan ferte bargat vái nagoda vára váldit báktecullosiin ja ovdánahttit gelbbolašvuoda dán kulturšiela birra, dadjá John Harald vuorrástemiin.
John Harald Skum illuda gelddolaš áigodahkii. – Dássenmandáhtta livccii maid sáttán šaddat min, ja sáhttá ain šaddat jos mii viššalit cálihit iežamet sámi jienastuslohkui dán biires, cealká son opimistalaccat.
Váldde oktavuoda John Harald Skumain: jharals@online.no . Telefuvdna: 411 21 529/ 784 31 753
Kommenter denne artikkelen