RSS-feed

Velg språk!

Sámedikki ekonomijahálddašeapmi
Sámediggeráđđi biehttala dohkkeheamis čuoččuhusaid ahte Sámedikki doaimmas váilo ekonomijastivren. Ráđđi atná dehálažžan ahte Sámedikki láitin vuođđuduvvo rivttes dieđuide, ja sis lea čielga ávžžuhus "muhto lehkos čielggas, allot ovddit politihkkálaš sierramielalašvuođaid ekonomálaš mivvi ja skihkahisvuođa čuoččuhusaid gokčasa vuolde".

Almmuhuvvon: 09.02.2005

Deahálaš ahte lea luohttámuš ja legitimitehta

Sámediggeráđđi dadjá čilgehusastis Sámedikki ekonomiija hálddašeami birra ahte Sámediggái lea hui deaŧalaš ahte sámi servodagas ja stuorra servodagas lea nana luohttámuš ja legitimi­tehta dikki ektui. Danne lea Sámediggeráđi mielas hui deaŧalaš ahte Sámedikki láitin vuođđuduvvá rivttes dieđuide, ja ahte politihkalaš sierramielalašvuohta vuoruhemiid ja geaidnoválljemiid ektui ii malssi­huvvo dainna mii lea dohkálaš ekonomiijastivren ja bearráigeahčču.

 

Sámediggeráđđi dadjá viidáseabbo ahte ekonomiijastivremis leat golbma beali mat galget doaibmat iešheanalit ja sierranassii, muhto mat ovttas doibmet dárbbašlaš ollisvuohtan. Dat golbma beali leat siskkáldas bearráigeahčču, olgguldas bearrái­geahčču dahje revišuvdna, ja bearráigeahččanlávdegotti bargoeavttut.

 

Riikkarevišuvdna dohkkehan

Mii guoská siskkáldas bearráigehččui, mas lea sáhka siskkáldas hálddahuslaš rutiinnain, de čujuha Sámediggeráđđi dasa ahte Sámediggi lea maŋŋel go rievdadii bušeahta mearrádusas 2001 doallan bušeahtaidis, nu maid 2004is. Sámediggeráđđi maid čujuha dasa ahte riikarevišuvdna lea juohke jagi dohkkehan Sámedikki bušeahtaid.

 

Sámediggeráđđi ii biehttal dan ahte livččii buoridanmunni das mii guoská ekonomiijastivrema ovddi­deapmái, ja čujuha dasa ahte sihke 2004:s ja 2005:s leat álggahuvvon máŋga doaibmabiju buoridan dihte Sámedikki ekonomiijastivrema siskkáldas bearráigeahču. Ovdamearkkat dása leat ođđa ekonomiijagiehtagirjji ođasteapmi, rutiinnat oastimiidda ja ahte lea álggahuvvon bargu ođđa kontoplána atnui váldimiin.

 

Bearráigeahččanlávdegottis lea lohpi geahččat

Sámediggeráđđi oaivilda ahte bearráigeahččanlávdegotti bargodili ii galgga dattetge mange láhkai malssidit dainna ahte bearráigeahččanlávdegottis ii leat lohpi geahččat mo Sámediggi stivre ekonomiijas. Lea dievaslaš rabasvuohta ja lohpi geahččat buot rehketdoaluid ja ekonomalaš háldda­šemiid Sámedikkis, deattuha Sámediggeráđđi čilgehusastis.

Sámediggeráđđi dadjá ahte oaidná ahte Sámedikki bearráigeahččanlávdegottis leat ráddjejuvvon vejolašvuođat fuola­hit barggus dohkálaččat, go eai leat várrejuvvon sierra hálddahuslaš čállingodderesurssat dán bargui. Ráđđi oaidná dárbbu dán geahčadit lagabui. Dalán go bearráigeahččanlávdegoddi ovddida konkrehta evttohusa oažžut lassiresurssaid lávdegoddái, lea ráđđi gearggus váikkuhit ahte várrejuvvojit ruđat lávdegoddái.

 

Bearráigeahččanlávdegotti jođiheaddji čuoččuhusat eai leat duođaštuvvon

Ráđi mielas lea hirpmástuhtti ja hui duođalaš Sámedikki autoritehtii ja luohttámuššii go bearrái­geahččanlávdegotti jođiheaddji mediaid bokte ovddida čuoččuhusaid ahte Sámedikkis ii leat kontrolla ja ekonomiijastivrejupmi, vaikke vel dát bealit eai mangeláhkai dahje goassege leat váldojuvvon ovdan doppe gos dat galget váldojuvvot ovdan – nammalassi ieš Sámedikkis. Go vel maŋŋáge go lávdegotti jođiheaddji lea buktán čuoččuhusaid mediain, de ii ovddit bearráigeahččanlávdegotti jođiheaddji ášši dievasčoahkkimii. Ii datge buorit ášši go bearráigeahččanlávdegotti čuoččuhusat eai čuovvoluvvo mangelágan duođaštu­sai­guin. Baicce lea bearráigeahččanlávdegoddi dahkan čuovvovaš mearrádusa iežas doaibmadieđáhusas áigodahkii 24.10.02 – 26.01.04: “Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddi sáhttá, dan vuođul go Riika­revišuvdna lea dohkkehan Sámedikki 2002 rehketdoalu konstateret ahte dárbbašlaš bearráigeahččamat leat dahkkojuvvon.” , mearkkašahttá Sámediggeráđđi čilgehusastis.

 

Ii malssidit politihkkálaš vuoruhemiid ekonomijastivremin

Sámediggeráđđi dadjá viidásit ahte measta visot moaitámušat Sámedikki ekonomiijahálddašeapmái bearráigeahččanlávdegotti jođiheaddji beales lea moaitámuš politihkalaš vuoruhemiide. Dat lea lobálaš, muhto dan ii sáhte mangeláhkai malssidit ekonomiija­stivremiin.

 

Sámi servodat duššástuvvá

Sámediggeráđđi dadjá čilgehusastis ahte ruđat sámi doaibmabijuide eai leat njiedjan dan geažil go Sámediggi daid hálddaša. Muhto eai dat leat gorgŋonge nu mo vurdojuvvon. Danne leage áddemis ahte sámi servodat duššástuvvá go Sámedikki ásaheapmi ii ain eanet leat buoridan ekonomalaš rámmaeavttuid

 

Sámediggerráđđi cuiggoda ahte vaikko stádabušeahtta lea sturron issorasat, de eai leat ruđat sámi ulbmiliidda baljo lassánange stáhtabušeahtas. Sámediggeráđđi dadjá ahte Sámedikki váikkuhus ráđđehusa bušeahttaprosessii lea dál minimála. Danne dárbbašuvvoge ahte viehka fargga álggahuvvo bargu oažžut áigálii ráđđehusa ja Sámedikki gaskasaš šiehtadusmálliid bušeahta oktavuođas sámi ulbmiliid várás.

 

Dárbbašat sierra sámi hálddašeami

Sámediggeráđđi dadjá čilgehusastis ahte dárbbašit iežamet sámi hálddášeami, dakkár olbmuid vehkiin geain lea áddejupmi ja gelbbolašvuota sámi demokráhtalaš bearráigeahču vuolde,  áimmahuššat kulturárbbimet. Sámediggeráđđi oavilda ahte go o máŋgga sajis geažiduvvo ahte Sámedikki hálddahus lea mearihis stuoris dahje boasttuvuoruhemiid boađus, de daddjo­juvvo seammás ahte sámi servodat ferte duhtat bálvalusaide mat leat ollu fuonit go servodahkii muđui, go guoská oahppogirjjiid fidnemii, giela sihkkarastimii ja ovddideapmái, girjjálašvuođa gaskkusteapmái ja daid olahahttin dahkamii dahje kulturmuittuimet áimmahuššamii.

 

Sámediggi galgá hábmet politihka

Sámedikki rolla ii leat duššea hálddašit ja juohkit Stuorradikki juolludusaid. Dasa eat dárbbaš 39 álbmot­válljen áirasa. Sámediggi galgá leat politihkkahábmejeaddji, eaktobiddji ja čađaheaddji. Mii bargá árjjalaččat dainna ulbmiliin ahte oažžut dohkkehuvvot sámi servodaga boahtteáigái áibbas guovddáš áššiid, nugo eanavuoigatvuođaid, kulturdeaivvadansajiid ja ealáhusovddideami. Sámediggi ii leat ovttage áigodagas ovdal meannudan nu ollu iežas politihka vuođul hábmejuvvon dokumeanttaid go dán maŋimus áigodagas

 

Sámediggeráđđi háliida mielas divaštallama bušeahttavuoruhemiid ja válgga oktauođas. Muhto lehkos čielggas, allot ovddit politihkalaš sierramielalašvuođa ekonomalaš moivvi ja skihkahisvuođa čuoččuhusaid gokčasa vuolde, loahpaha Sámediggeråđđi čilgehusastis

Sámedikki ekonomiija hálddašeami birra.



Kommenter denne artikkelen   
NSR medias
Evttoha ásahit priváhtaskuvllaid
Presideanta lea vuollánan
NSR ovddida otne eahpeluohttamuša
NSR ii arvan árvalit eahppeluohttámuša...
Olli ferte čilget oaiviliiddis

 

Maŋimuš kommentárat artihkkalaiidda

NSRs historie
  • Bokep Online Fardad
  • På tide å oppdatere?
Berrejit ásahit studeantastipeandda
  • 55nl
Duhtavaš go sámegielstipeanda lea lassánan
  • cuhRbaCCgbGvKR
  • Tøffa govva!

Norgga Sámiid Riikkasearvi
Norske Samers Riksforbund

Poastboksa 173 - 9521 GUOVDAGEAIDNU
Tlf.: +47 78 48 69 55  * Fax: +47 78 48 69 88 *
nsr(a)nsr.no
Mobil: +47 988 50 273 - Org.nr: 971 481 463

Hápmen: Samipress Medietjenester
Siidovuogádat:
Interkodex A/S