Minerálaid ovdáneapmi lea guovddáš fáddán servodatdigaštallamis Finnmárkkus, ásahusaid Nussir ASA ja Arctic Gold AB plánaid bakte Fálesnuori ja Guovdageainnu suohkaniin. Guovddážis digaštallamis leat beroštumit boazodoalu  areáladárbbuide, váikkuhusat birrasii eananmeassamiid ja luoitimiid dihte, ja  ávkkálašvuohta báikkálaš servodahkii.

Ráđđehusas leat stuorra áigumušat industriijaovdánemiin davvin, ja minerálaovdáneapmi lea guovddážis sin áigumušain. Láhkamearrádusain, mat galget mudden dán áŋgiruššama, lea dađibahábut váilivuođat.  Sámediggi ii leat dohkkehan Minerálalága, danin go dat ii vuhtiiváldde sámiid beroštumiid doarvái bures. Dat lea dagahan einnoskeahtes dili ja ahte Sámediggi áššis áššái šaddá bargat minerálaáššiiguin sámi guovlluin. Sámediggi váruhii juo dán dili ovdalgihtii, muhto Ráđđehus ja Stuorradiggi ii guldalan várrehusaid. Maiddái minerálaealáhus celkkii ovdal meannudeami ahte sii nai háliidedje minerálalága man Sámediggi lei dohkkehan, vai sihkkarastet einnostahtti rámmaeavttuid.

Digaštallan Finnmárkkus dađibahábut maiddái duođašta eahpeluohttámuša čuozahusčielggademiid ja mearrádusaid rámmavuogádagaide. Okta ovdamearkan dása lea Nussir ruvkefitnodaga ohcamuš luoitit ruvkedoaimma bázahusaid Riehpovutnii.  Máŋgga bealit leat eahpidan ahte čájeha go ovdabargu duohta gova das makkár váikkuhusaid dat dagaha birrasii. Eará ášši Finnmárkkus, AS Sydvaranger bázahusluoitimat Báhčaveaivutnii Mátta-Várjjagis, lea čiekŋudan dakkár ipmárdusa ahte hálddahus lea gearggus ”fanahit” birasstandárddaid jus industriija dárbbuid mielde.  Arctic Gold áigumušaid oktavuođas Guovdageainnus lea boazodoallu ovddidan eahpádusaid dasa ahte vuhtiiváldet go čuozahusčielggadeamit maid industriija lea diŋgon ja máksán boazodoalu beroštumiid doarvái bures.

Ávkkálašvuođa gažaldagas čužžot Finnmárkku báikkálaš politihkkarat ja guovddáš politihkkarat vuostálaga.  Ii leat dušše Sámediggi mii lea gáibidan sihkarvuođa báikkálaš ávkkálašvuhtii ja árvoháhkamii álgoálbmotbuhtadusa bakte. Maiddái máŋga sátnejođiheaddji leat hoahkagoahtán ahte ruvkedoaimma divat galggašii boahtit ávkin báikkálaš servodahkii. Vásáhusat maid eai leat vajálduhttán ng. “nationála resurssaiguin”, leaš dál sáhka minerálain dahje guliin, lea dat ahte daid dolvot olggos fylkkas eaige dagat makkárge árvoháhkama báikkálaččat. Jus Finnmárku galgá lea eanet go dušše vuođđogálvolágideaddji, de ferte rievdadit resursahálddašeami fylkkas. Lea váigat go Sámediggi ja fylkka guovllu- ja báikkálaš politihkkarat eai dása leat miehtan ovttasbargat. Stuorit ovttamielalašvuohta livččii sáhttán vuolggahit buoret politihkalaš bohtosiid, nugo Minerálalágain, várra maiddái Riddoguolástanlávdegotti evttohusa ektui. Hilgut go mii  vejolašvuođa báikkálaččat ja guovlulaččat váikkuhit resursahálddašeami, daningo álgoálbmotágga ipmirduvvo áittan dahje dohkketmeahttumin?

Minerálaláhka mii buorebut vuhtiiváldá sámiid beroštumiid, ja mii sihkkarastá báikkálaš ávkeárvvu, livččii vuolggahan buoret ja eanet einnostahtti proseassaid mineráladoaimma ektui.  Lea imáš gullat guovddáš politihkkariid go imaštit Guovdageainnu suohkanstivrra go leat hilgon Arctic Gold plánaprográmma.  Suohkanstivra diehtá dađibahábut, nu go Stuorradiggepolitihkkárat galggaše diehtit, ahte báikkálaš ávkeárvu ii leat sihkkarastojuvvon lágaid bakte, muhto galget baicca sihkkarastojuvvot konkrehta šiehtadallamiid bakte minerálafitnodagain. Boazodoalu areáladárbu, unnán luohttevašvuohta čuozahusčielggademiide ja eahpesihkarvuohta das makkár vejolašvuohta lea olahit dohkálaš šiehtadusa minerálafitnodagaiguin dat dagaha ahte oallugat danin válljejit lohkat ii.

Suohkanstivraáirrasin oaččun vejolašvuođa meannudit sihke dán ja boahttevaš minerálaohcanáššiid Guovdageainnus. Mun ipmirdan eahpádusa mii lea ollu mu politihkalaš ustibiin suohkanstivrras. Vaikko lágalaš ráđđenvuohki Finnmárkkus lea lávkon máŋggaid lávkkiid ovddasguvlui das rájes go Ole Heandarat Magga bissehii Rio Tinto Zinc Ráiteváris jagi 1994:s, de ii leat ođđa Minerálaláhka dat reaidu mii dagaha einnostahtti mineráladoaimma, nu movt ráđđehus čuoččuha.  Gii galgá dáid goluid guoddit? Orruleamen nu ahte minerálafitnodagat šaddet dohkkehit moalkás politihkalaš mearridanproseassaid main lea einnoskeahtes boađus.

Guovdageainnu suohkanstivra lea juohkásan das ahte leago riekta joatkit árvvoštallat boahttevaš ruvkedoaimma Biedjovákkis. Mun gulan daidda geat oaivvildit ahte čuozahusčielggadeapmi  livččii sihkkarastan suohkanstivrii buoret mearridanvuođu, ja nu doarjjun plánaprográmma čađaheami. Bistevaš alla bargguhisvuohta suohkanis, ja ealáhusdoaibma mii ii leat gárvvisin ovdánahttojuvvon lea dasa čilgehussan. Mun maiddái luohtán ahte báikkálaš politihkkarat váldet ovddasvástádusa jus oidnet ahte šaddet beare stuora váikkuhusat boazodollui ja luonddubirrasii, dahje jus ruvkefitnodat ii mieđa ahte soahpamušat galget sin geatnegahttit báikkálaš servodahkii ávkeárvvu guhkkelii go dušše vearrodietnasiid.

Juohkásan suohkanstivra vuolggaha minerálafitnodagaide dakkár ipmárdusa ahte háhkamat sámi guovlluin mearkkaša mealgadis riska jus sii eai leat gergosat buhtadit Minerálalága váilevašvuođaid.  Dán ovddasvástádusa fertejit Ráđđehus ja Stuorradikki láhkaaddit  guoddit.  Ammahal dát ovddasguvlui dagaha ahte oažžut buoret Minerálalága ja hálddašanráđđenvuogi masa lea stuorit luohttevašvuohta? Dan dáfus lea dohkálaš diehtit ahte Finnmárkku duoddara minerálat girdet vuordit, jus dat lea dárbbašlaš...