- Mu mielas lei sártni sisdoallu láivi, son njuikkodii fáttás fáddái čájetkeahttá mo vuoruha politihkalaš áššiid ja maid áigu bargat rievdadit dili. Danne ferten nannet ahte presideanta doalai láivves ja eahpečielggas ođđajagisártni lohká Thomassen Sámedikki stuorámus opposišuvdnajoavkku bealis.

Olli árgabeaivvi politihkka lea earálágán

- Lea miellagiddevaš vuohttit ahte sisdoallu sártnis maid Egil Olli doalai ii heive dasa masa posišuvnna lea geavahan eanáš áiggi Sámedikki beaivválaš politihkalaš doaimmas vássán jagis, nammalassi ahte presideantta lea eanáš áiggi ájáhaddan gažaldagaiguin mat gusket sámedikki siskkáldas organiseremii, ja gáibádusat lasihit ruđa ja resurssaid politihkalaš doaimmaide, sihke posišuvnna ovttasbargoguimmiide ja lassi bálkká alcceseaset.

 Sámegiella lea vuđolaš

Thomassen atná positiivalažžan go presideanta ovddida man dehálaš sámegiella lea boahtteáigái. - NSR lea maid duhtavaš go Romssa gávpot lea ohcan searvat sámegiela hálddahanguvlui, lohká Thomassen. – Mii juohkit sávaldaga ahte ain eanet gielddat  gos sápmelaččat ásset ozašedje sámegiela hálddahanguvlui, vuoi ain eanet sámegielat geavaheaddjit oččošedje buorit sámegielat bálvalusaid. Gielddat nu go Álttá, Evenášši ja Skániid galggašedje jođánepmosit almmolaš oktavuođas šaddat guovttegielalažžan lohká Thomassen, - muhto mii oaidnit ahte dat ii leat nu álki vaikko presideantta iežas bellodat stivrejit dáid gielddain: namalassii Bargiidbellodat.

Dan maid mun duođaid imaštan, lohká Ann-Mari Thomassen, lea ahte presideantta deattuha sámegiela dehálašvuođa, namuhankeahttá maidege dan duohta stuorra hástalusa sámegiela boahtteáiggi hárrái, go mii diehtit ahte lagabui 39 % ohppiin maŋimuš vihtta jagis leat heaitán sámegiella 2 fágain. NSR oaivvilda ahte barggu ferte jođánepmosit álggahuvvot, ja vuordá ge naneheappot deattu presideantta bealis ovddosguvlui dán áššis. 39 % lea nu issoras alla lohku ahte lea dárbu jearrat makkár váikkuhusat dás lea sámegiela boahtte áigáii oaivvilda Thomassen.

Ii sátni ge gigántaođastusas

Ovtta dainna stuorámus ođastusain mat dál leat jođus lea ovttasdoaibmanođastus. – Mii fuomášat ahte presideantta ii bija deattu dán áššái ollenge lohká Thomassen, muhto dahe bahábut dat ii hirpmástuhte – go dán rádjái leamaš politihkalaš proseassat Sámedikkis hui láivvit ja heajut koordinerejuvvon. Sámedikki bealis lea dahkkon hui unnán koordineret sámi beroštumiid dán dehálaš áššis, dat lea sivva manne mii jearrat mo sámi perspektiivvat duođaid galget váldot vuhtii dán ođastusas go Sámedikki lahkaneapmi áššái lea nu eahpečielggas.

Sámi vuorrasat fertejit átnot árvvus

Thomassen fuomáš ahte Egil Olli čujuha sámi vuorrasiid dillái. – NSR lea árvalan ahte Sámediggi sihkkarastá sámi allaárvvoduođaštusa sámi vuorrasiid hárrái. Dat mielddisbuktá ahte áhkku ja áddjá galggašedje beassat sámastit doaktára luhtte lohká Thomassen. – NSR lea maid árvalan vuorrasiidráđi Sámedikki vuogádaga siskkobealde, vuoi vuorrasiid oainnut sáhtášedje gullot vuogádagas ja čadnošedje áigeguovdilis áššiide mat leat gieđahallojuvvome. Ann-Mari Thomassen muittuha ahte galggašii konsulteret vuorrasiid ja sin ferte gieđahallat árvvolaččat ja albmáláhkái, gos sin bargu dorjojuvvo formálalaččat sihke ekonomalaš rámmaiguin, áššemeannudeami doarjagiin jna. – Dát lea dehálaš jos dáhttu vuorrasiid máhtu ja sávaldagaid galget váldot mielde beaivválaš politihkalaš bargui Sámedikkis lohká Ann-Mari Thomassen (NSR).

Ealáhuspolitihkalaš gažaldatmearka

- Dat lea suorggahahtti ahte presideantta geahppasit guođđila ášši mii leamaš váldohástalus boazodoalus, nammalassi njuovvanvejolašvuohta ja boazodolliid vejolašvuođa vuovdit bierggu, go juo guoskkaha boazodoalu. Mu mielas lei beanta heahpat gullat presideantta hoigadit váldoovddasvástádusa hástalusaide ealáhusa ala, muhto ii jietnat maidege das mii galgá leat Sámediggi ovddasvástádus ja rolla dán oktavuođas. Thomassen oaivvilda ahte eambbo ásahusat fertejit bidjat návccaideaset gávdnat čovdosiid ovttas boazodolliiguin ja NBRain, ja munnje lea čielggas ahte Sámedikkis ferte leat rolla politihkalaš ráđđeaddin ja doarjja dán barggus.

Mii guoská Ridduguolástuslávdegotti árvalussii, de oaivvilda NSR ahte ráđđehus livččii dán ášši galgan vuoruhit juo 2010is, ja presideantta livčče galgan leat vuosttaš gii dan cuiggoda. 

 Thomassen oaivvilda ahte lea áigi dál ahte vuoigatvuođat mat leat guolásteapmái historjjálaš geavaheami vuođul, galget dohkkehuvvot láhkii. De leš oaidnit nákce go presideanta čielgasit ovddidit vuoigatvuođagažaldaga ráđđehussii ja leš go sus dárbbašlaš váikkuhanfápmu sugahit dán ášši gáddái lohká Thomassen. – Mun oaivvildan ahte sámediggepresideanttas lea erenomaš ovddasvástádus čohkket návccaid oktasaš áŋgiruššamii dán stuora áššis, ja son ferte váldit duohta ovddasvástádusa, ii dušše hállat dan birra. – Dan oktavuođas de lea NSR gárvvis joatkit áŋgiruššama guolástusvuoigatvuođaid dohkkeheapmái lohká Thomassen.

 Muđuid namuha presideanta mineráladoaimmaid, golli vel “šealgá” čalmmiin.  Dat lea dehálaš ahte čielggada ollislaš minerálapolitihka Sámedikkis, ja min oaivvil lea ahte dán oktavuođas de ferte maid deattuhit etihka ja eamiálbmotstandárddaid lohká Ann-Mari Thomassen. - Mii atnit hirbmat dehálažžan ahte sámedikki dievasčoahkkin beassá gieđahallat sierra ášši mii guoská ekonomalaš buhtadusaid prinsihpalaš beliide. Lea dárbu buktit čielga evttohusaid dása mo sámedikki rolla ealáhusovddideaddjin ja aktevran gálgá leat sámi guovlluin, dás maiddái čielggadit gávppálaš eaiggáduššama birra go guoská industriijadoibmii ja industriijaovddideami searvamii.