Medias leat maŋemuš áiggiid beaggán lobihis sisabahkkemiid birra goahtoneatnamiin máttasámiid guovllus, Essand orohagas. Doppe leat jo ovdelaččas ollu sisabahkkemat, nu go fápmorusttegiid huksemat, geaidnohuksen ja kommeršiála ávkkástallan. - Mun ádden orohaga ja luonddogáhttensearvvi reákšuvnnaid hui bures, dadjá Jarle Jonassen.
Lea dihto ášši ahte boazogoahtoneatnamat gáržot veahážiid veahážiid mielde, ja stuorát ja stuorát guovllut geavahuvvogohtet eará ávkkástallamii. Danne lea dárbbášlaš seailluhit goahtoneatnamiid mat leat báhcán vai boazodoallu sáhttá joatkašuvvat.
Mo sáhttá dát dáhpáhuvvat?
Norggas leat mis njuolggadusat maid buot hálddášanorgánat galget čuovvut. Plána- ja huksenláhka lea okta ovdamearka. Dáid áššiid oktavuođas mat dás leat namuhuvvon orro leamin nu ahte njuolggadusat eai oba gávdno ge. Ja boađus dás lea ahte ii iskojuvvo gávdnojit go kulturmuittut guovllus, ii ge veardiduvvo mo sisabáhken váikkuha guovllu boazodoalu.
Dábálaš
Dađibahábut de eai leat dákkár áššit beare Selbu gielddas. Maiddá min guovllus, Risat/Hylling orohagas, leat huksejuvvon máŋga geainnu dohkkeheami haga. Dákkár “lobihis” prošeavttat lávejit dávjá dohkkehuvvot maŋŋá, ja eiseváldit eai beroš das eai maidige, muitala Jonassen.
Duššindahká báikkálaš hálddašeami
Dávjá gullojit čuoččuheamin ahte hálddášeapmi galgá leat nu láhka geavaheddjiid go vejolaš. Muhto dákkár áššit duššindahket dán áigumuša. Jus galgá leat báikkálaš hálddašeapmi de fertejit dat lágat ja njuolggadusat maid Stuorradiggi lea meannudan čuvvojuvvot. Ja boazodoalu beroštumit eai bálljo váldo vuhtii gielddaid áššemeannudemiid oktavuođas. Dát lea sivva manne boazodoalus leat heajos vásáhusat báikkálaš hálddašemiin, ja dán oaidnit miehtá riikka, čuoččuha Jarle Jonassen.
Spižáid
Vai dákkár áššit nohket, de eai sáhte sisabáhkkemat dohkkehuvvot. Mun oaivvildan maid ahte dat hálddašanorgánat mat boasttu láhkái leat meannudan áššiid berrejit fitnet spižáid. Dál lea álkit oažžut ándagássii ja dohkkehuvvot maŋŋá. Go ii oktage jienát maidige lobihis huksema ektui, de sáhttá dát fasttes vearru joatkašuvvat.
Nannet areálasudjema
Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR) lea guhkes áiggi cuiggodan daid negatiiva váikkuhusaid mat šaddet boađusin go goahtoneatnamat gáržžiduvvojit. Mii leat máŋgii muittuhan gielddaid ahte lea sin ovddasvástádus bearráigeahččat ahte boazodoalu beroštumit váldojuvvojit vuhtii buot sisabáhkkemiid oktavuođas. Lea ain dárbu bargat dan ala ahte boazodoalu areálasudjen nannejuvvo.
Kommenter denne artikkelen