Ruovttoluotta fápmui, dadjá son, duođalaš amadeajuin. Presideantaevttohas, ja NSR-jođiheaddji. Fápmogoikkus ollesáiggepolitihkkár ja golmma máná eadni guhte bidjá deattu sániide.

– Dat leat mii geat leat fápmogoikkus ja leat mii guđet leat sirdán daid rájáid mat muitalit mii lea politihkkálaččat vejolaš. Ollu maid NSR lea evttohan leat olbmot geahčastan eahpereálistálažžan ja ravdamearálažžan. Mi dál lea “mainstream” sámepolitihkka. Naba dat earát? Sii bohtet maŋábealde, dadjá son.

– Dál hállá bargiidbellodat maid iešmearrideami birra, mii guhká lei ii-sátni dán oktavuođas. Sii hálddašit dan maid mii leat ollahuhttán, ja leat oastán ollu politihkkálaš oainnuid mis. Jo dat lea politihkkálaš vuoitu maid ii sáhte badjilgeahččat. Bargiidbellodat ii vikkat rájáid sirdit. Sii duhtet johtilit oainnuide mat leat heivehuvvon siskkáldas beroštumiide stuorra norgga Bargiidbellodagas. NSR ii heahpanatta sámevuođa ovddasteamis. Mii eat bala ahte eat leat ovttaoaivilis eanetloguin. Min haga bissehuvvo rahčamus sámi áššiid ovdii diesa gos dál leat, dadjá Keskitalo.

Sámi mihttut

Ja justa dan lea NSR čájehan go leat badjil 40 jagi bargan sámi áššiiguin. Muhto eat leat geargan áššiin.

– Beroštupmi válggaide searvat čájeha justa dan, čujuha ovddeš Sámediggepresideanta. NSR lea huksen Sámedikki fápmoinstitušuvdnan norgga servodagas ja min jođihemiin lea Sámediggi olahan posišuvnnaid máŋgga mearrideaddji orgánain sámi árgabeaivvis. Mii eat sáhte vajáldahttit ahte dat lea dat deháleamos oassi barggus. Sámediggi ii leat unna filkkadiggi. Guhta jagi jođiheaddjin, ja guokte jagi presideantaámmáhis, lea dagahan Keskitalo politihkkárin geas leat niegut boahtteáigái ja geas lea dahttu rievdademiid dahkat.

– Mii galgat leat veahkkin ovdánahttit servodaga, dadjá son, ja čujuha čielgasit norgga ráđđehusa davviguovllostrategiijii.

– Eamiálbmogat fertejit beassat ovdánahttit gelbbolašvuođa ja dutkat iežaset birrasis. Earret eará fertet mii geahččat mo dálkkádatrievdamat váikkuhit midjiide. Nu ahte mii dárbbašat sámi ođastanfondda buvttaovddideapmái. Sámi hápmen lea golleruvki, mas lea máilmmi potensiála. Lea juoga albma ja erenoamáš – mii olaha viidát.

Mánát ja kultuvra

NSR ii galgga ge vajáldahttit kultuvragaskkusteami. Ja dát lea dehálaš: sámi festiválat dagahit dohkkejumi ja áddejumi, maid mii politihkkárat eat goassige nágot ollašuhttit sáhkavuoruiguin ja lohkiidčállosiin. Sámediggi ja NSR lea máŋga jagi addá vuođđoruhtadeami festiválaide, mat leat sámi ártisttaid ja kultuvrrálaš gulahallanvugiid riegádahttinossodagat. Sii olahit duháhiid mielde sápmelaččaid juohke geasi. Muhto sii olahit maid eanet olbmuid. Go gilvá kultuvrra de šaddet šaldit olbmuid gaskii. Dát duođašta ahtemii dárbbašat Sámedikki, ja mii dárbašat NSRa. Keskitalo muitala maid ovtta eará, ja stuorra, vuoittu birra. Dehálaš ášši maid boahtte áigodagas.

– Mii leat addán ruhtadoarjaga sámi mánáidgárddiide, ja ruhtadoarjaga mánáidgárddiide gos leat sámi mánát. Son geavaha stuorát gávpoga davvi-norggas ovdamearkan.

–Háštás ii leat sámi mánáidgárdi. Muhto ruhtadoarjja dagaha ahte giellabargit jámma fitne mánáid guossis. NSR lea Sámedikki čađa leamaš veahkkin dasa ahte Háštá sámi mánáid identitehta ja gullevašvuohta nannejuvvo. Mun lean ieš hállan ovttain edniin Háštás gii lea giitán min go mánáin lea sámegielat fálaldat. Dihtomielalašvuohta mánáid ja nuoraid gaskkas lea ráhkadan nuoraidkultuvrra, - mii nu go festiválat – čatnet báttiid olbmuid gaskii. Maiddá dáža mánát, nuorat ja rávisolbmot lávllodit “Oro jaska beana”. Sámi treandadahkkit, dadjá son.

– Nu ii lean ovdal NSR bođii fápmui. Mii leat jođihan Sámedikki go sámi kultuvrra lea ealáskan. Dan dihte lean rámis. Nuorat eai heahpanatta go leat sápmelaččat. The BlackSheeps menestus ii leat dáhpedorpmis geavvan.