-Mánáidgárdi ja skuvla leat nu dehálaš oasit eallimis ahte mii fertet bearráigeahččat ahte dát áššit doibmet buoremusat. –Buorre álgu mánnávuođas ja skuvllas addá buriid bohtosiid maŋŋá eallimis, dadjá Silje.
Fálaldat buohkaide
Silje oaivvilda ahte buot mánáide galgá leat sámi mánáidgárdefálaldat vaikke gos sii orrut, maiddá sii Álttás. Lea máilmmi dehálaš dan ovttaskas mánnái. – Danne ferte leat vuoigatvuohta sámi mánáin ahte dán fálaldagas lea sámegiella ja sámi kultuvra vuođđun. Go ráđđehus lea mearridan ahte juohke mánás lea vuoigatvuohta beassat mánáidgárdái, de lea diehttelas ahte sámi mánáin ferte leat vuoigatvuohta sámi mánáidgárdesadjái, dadjá Silje.
Váldde giela ruovttoluotta
Silje lea gába go lea rávisolbmoagis váldán giela ruovttoluotta. –Dalle go mun ledjen skuvllas de ledje beare golmmas 20 oahppis geat hálle sámegiela ruovttus vaikke mis buohkain lei sámi duogáš. Lea agálaš bargu giela váldit ruovttoluotta, muhto Siljii leat buot ilut árgabeaivvis bálkán. – Hállat sámegiela iežas mánáiguin lea erenomáš ja lea stuorra peršovnnálaš illu beassat lohkat Áillohačča sámegillii. –Giella lea nu ollu riggát ja govat leat čielgasat, muitala Silje. Guhte oaivvilda mii fertet hállat giellailu birra, vaikke dávjá lea sin guđet leat massán eatnigielas gean giellabávččas oažžu eanemus fuomášumi.
Ferte leat sámi sisdoallu
-O davvi-norggas leat álo leamaš guovddážis sámevuođa oktavuođas leaš dal leamaš sáhka dáruiduhttimis, jávohuhttimis dahje bajáshuksemis dadjá Silje. Son oaivvilda ahte lea dehálaš ahte sámi fáttát ožžot lunddolaš saji ođđa oahpaheaddjioahppus buot oahppoinstitušuvnnain. –Lea eaktun ahte galgá sáhttit ollašuhttit oahppoplánaid mat bohte máhttoloktemiin. –Buot mánát fertejit beassat oahppat ođasmahttojuvvon dieđuid sámi dilálašvuođaid birra, dadjá Silje.
100 miilla duoddara badjil
Finnmarkku beatnatgilvvu stivrrabargu lea nubbi doaibma gos Silje lea aktiivválaš. Jurddaš man buorre máinnos dát gilvu lea midjiide buohkaide geat orrut dáppe Finnmárkkus, dadjá son ja lea jieris. Silje čatná dán oktii Samuel Baltoin guhte lei sámi lihkkofaŋoheaddji, fuomášeaddji ja olbmuid gaskkas sáŋggár. Son manai Bossegohppis Álttás Alaskai 1898s. Beana Balto, mii lei namas ožžon Samuela dihte, gudnejahttojuvvo ain go buvttii dálkasiid 1500 olbmui Nome’ii, ja dan láhkái gáddjojuvvojedje difterijápmimis. –Munnje lea beanavuodjin sirkumpolara eamiálbmotárbevierru ja munnje addá dát beatnatgilvu ollu ilu, dadjá Silje.
Gii lea Silje Karine Muotka?
Riegádan: 12.04.1975 Girkonjárgga buohcciviesus.
Orrunbáiki: Orru dál Álttás, muhto lea bajásšaddan Unjárggas.
Siviilaseahtu: Náitalan, leat golbma máná.
Sámesearvi: Álttá Sámiid Searvi – NSR. Ovddeš NSR-jođiheaddji.
Válljejuvvon Sámediggái: Várrelahttu 1993-1997.
Virgi: Beaivválaš jođiheaddji Oahppofálaldagaid vuovdinguovddázis, Finnmárkku Allaskuvllas.
Duogáš: Dieđalaš assisteanta Romssa Universitehtas, sisaváldin- ja gaskkustanjođiheaddji ja maŋŋá prošeaktajođiheaddji Oahpahusetáhtas Romssa filkkasuohkanis. 1. ja 2. ossodat juridihkas, ja sámi kulturmáhttu, prošeaktajođiheami spesiáliseren, lea dál bargamin mastergrádafáttáiguin Bådåddjå gávpeoahppoallaskuvllas.
Eará beroštumit: Riessat liinniid, lohkat ja ii goassige daja ii buori digáštallamii. Lahttu Finnmárkku beatnatgilvvu stivrras, várrelahttu Romssa Universitehta stivrras, miellahttu sámi váhnenfierpmádagas Álttás.
Loga eanet NSR politihka birra min válgaprográmmas
Čuovo Silje Muotka Twitteris
Loga Silje blogga
Geahča eanet govaid Silje Muotkas
Kommenter denne artikkelen