Thomassen bajásšattai bearrašis gos barge sávzzaiguin. Son fertii oassálastit bargguin nu go su oappát ja vielljat ge; lei dal sáhka lájuin, luonddu ávkkástallamis – dahje leat mielde sávzzaid ohcat ovdal dálvvai. Dasalassin lei áhčči márkosápmelaš ja eadni julevsápmelaš.
Máhttu guovllu birra lea erenoamáš. – Mu mielas mun dovddan fulkkiid goappášiid bealde bearrašis, muhto maiddá olles sámi servodaga, dadjá Thomassen. Sus lea ovdamunni.
Lestadiánisma dáruiduhttima vuostá
Thomassen, guhte ieš orru Skániin, lea dávjá Divttasvuonas bearašoktavuođain. –Mun lean bajásšaddan lestadiánalistálaš oskkuin, ja mu mielas lea hui somá leat stuorračoakkálmasain geassit, dadjá son. –Lestadiánisma lea leamaš dehálaš sámegiela ja kultuvrra seailluheami oktavuođas. Várjalus dáruiduhttima vuostá. Dán servodagas lea sámegiella álo geavahuvvon. Skuvllas lei nuppeláhkai, doppe lei mihttu ahte buohkat galge dárostit.
Lestadiánariidda gullá sámegiella lunddolaččat.
Čohkká ruhtaseahka alde
Bearaš lea dehálaš sutnje. Politihkka maiddá.
Go lea miellahttun Sámedikki doarjjastivrras de lea sus fápmu váikkuhit. Ruđain. Dán jagi galgá stivra juollodit 90 milljuvnna ruvnnu. Sámedikki válddiin, sidjiide geat čállet buriid ohcamušaid. –Ruđat galget geavahuvvot oažžut stáđuhis sámi servodagaid gilážiin ja gávpogiin. Sápmelaččain ferte leat vejolašvuohta loaktit vaikke mo de leaš. Govdafierpmádat sámi gilážiidda lea okta ášši, muhto maiddá infrastruktuvra ja fálaldagat mat gullet sámevuhtii. –Dalle mun smiehtan sámegielfálaldagaid sihke skuvllas ja mánáidgárddis, dadjá son. –Lea dehálaš ahte lágašguovllus lea sámi sisdoallu.
Movttidahtti bargu
Thomassenii ii leat doarjjastivrra bargu beare addima birra. Son maid oažžu ollu. Su oppalašgeahčastat lea šaddan vel buoret. Ja buoret galgá vel šaddat. –Mus lea buorre oppalašgeahčastat dan ektui mii mu válgabiires dáhpáhuvvá, deattuha son. Sámi servodat lea máŋggabealat, ja lea somá oažžut prošeaktaohcamušaid. NSR lea mielde doarjumin doaimmaid mat ráhkadit bargosajiid.
Sámi institušuvnnat
Várdobáiki sámi guovddáš, lea beare okta dain máŋgga sámi institušuvnnain maid NSR lea dorjon – sihke dalle go bellodat lei stivrejumis, ja doarjjastivrra bokte. Válddáhagat servodagas, Thomassena mielas. –Institušuvnnaid láhkosis lea olmmošlohkku eanet stáđis, ja leat unnánat eretfárremat go báikkiin gos eai leat kultuvra- ja giellabargosajit. Máŋgga guovddážiin leat dasalassin sámi mánáidgárddit. –NSR ferte fuolahit ahte ovdánahttit doarjagiid nu ahte máŋggabealatvuohta bisohuvvo giela, ássama ja kultuvrra bokte, dadjá Thomassen, ja čujuha sihke Divttasvutnii ja Skániide. Márkosápmelaččaide ja julevsápmelaččaide.
Gii lea Ann-Mari Katharine Thomassen?
Riegádan: 18.04.65 Hápmir suohkanis.
Bajásšaddan: Iešguđet sajiin Skániek suohkanis. Orru dál Sáttiidvuomis ja Rensås.
Siviilaseahtu: Guoibmi, 4 máná ja 1 áhkkut.
Sámesearvi: Inná ja biras sámiid searvvi jođiheaddji.
Válljejuvvon Sámediggái: Áirras 2001 rájes.
Virgi: Sámegieloahpaheaddji.
Duogáš: Giellabargi Várdobáiki sámi guovddážis, sámegieloahpaheaddji Evenáššis, Skániin ja Dielddás. Oahpaheaddjioahppu ja sámegiela lohkanbajioahppu.
Eará beroštumit: Divodit boares stohpogálvvuid ja viesuid. Stivrralahttu Sattiid skuvllakoaras, evttohuvvon stivrralahttun searvegodderáđđái, miellahttu Stuornjárgga Sámiid Duojis, valáštallansearvvis Santor ja Sáttiidvuomi giliovdánahttinsearvvis. Oasuseaiggát Várdobáiki sámi guovddážis.
Loga eanet NSR politihka birra min válgaprográmmas
Geahča Ann-Maria Youtube:s
Dás gávnnat eanet govaid Ann-Mari Thomassenis
Kommenter denne artikkelen