Eai han sii áiggo doarjut bivnnuhis doaimmaid ge, dego sámi spábbačiekčan riikkajoavkku. Ekonomalaš doarjja sámi CD skearruide, festiválaide dahje girjjálašvuhtii jávkkašedje jus Ovddádus beasašii mearridit. Sin ágga han lea ahte ferte vuos leat ”márkan” dasa jus dákkár doaimmat galggašedje ceavzit. Eará sániiguin ii bázášii olus sámi dáidagis ja kultuvrras Ovddádusbellodaga stivrejumi vuolde.
Eai eale dušše dáidagiin
Eai leat gallis min dálá dáiddáriin geat sáhttet dušše fal dáidagis eallit. NSR ii leat ovttaoaivilis Ovddádusbellodagain. Mii oaivvildat lea dárbu nannet sámi festiválaid, sihkkarastit buoret bargostipeanddaid ja doarjagiid sámi dáiddáriidda, girječálliide, artisttaide ja teáhteriidda. Filmmas – maid mii áigut vuoruhit boahtte áigodagas – lea stuorra váikkuhanfápmu olles álbmogii. Otne lea Sámedikkis ovttaoaivilvuohta dasa ahte kulturdoaimmaide ferte lasihit ruđaid.
Dáidda galgá hástalit min
Dieđusge galgá maid sisdoallu leat oassin sámi kulturpolitihka digaštallamis. Mun oaivvildan sámi servodat duođaid dárbbaša dáidaga mii hárdá min, mii uhkida min stirdon oainnuid eallima hárrái. Dáidda galgá cuiggodit servodaga. Lea go dálá sámi dáidda menddo lodji ja deattuhit go beare haga servodathuksema? Hástaleaddji sámi dáidda ferte hástalit min siskkáldasat sámi servodagas, muhto dat galgá maiddái hástalit stuorraservodaga. Mo láhččit mii dili dasa? Go dáid beliid jurddaša, de livčče Ovddádusbellodaga vástádus ahte dušše fal kommersiealla dáiddárat galget ceavzit, duođaid heittot.
Ovddádusbellodat bágge dáiddáriid geafivuođas eallit
Mii eat sáhte vuordit ahte dáiddárat ja kulturbargit jagis 2009 ellet geafivuođas nu ahte sáhttet boahtteáiggis midjiide addit kulturvásáhusaid. Mii fertet sihkkarastit ahte sis leat buorit bargoeavttut, ahte gávdnojit arenat gos sáhttá gaskkustit kultuvrra ja dáidaga ja ahte dáidda sáhttá ovdánit. Jus Ovddádusbellodat vuoitá válggaid, fertet rehkenastit ahte dáidda- ja kulturfálaldagat šaddet dan mielde. Buorit válggat!
Kommenter denne artikkelen