Dorskebiebmanbuvttadeapmi lea ollu lassánan maŋimuš jagiid. Čakčat ságastallojuvvui ollu Omasvuona dorskebiebmama birra. Omasvuotna lea siskkimus oassi Ivguvuonas. Vuotna lea leamaš dovddus das, ahte doppe lea leamaš eallinfámolaš ja oalle stuora dorskemáddodat, mas lea leamaš stuora mearkkašupmi báikkálaš ealáhusaide ja kultuvrii.
Eanas guolásteaddjit Omasvuonas ja Gáivuonas leat vuosttildan dorskebiebmama viiddideami.
Eat váldde riskka
Guolástusdirektoráhta lea oaidnán dorskebiebmama váttisvuođaid, ja cealkán skábmamánu 5. beaivvi, ahte “hálddašeamis váilu doarvái oktasaš ipmárdus das, makkár riskkat gullet dorskebiebmamii.”
NSRa sámediggejoavku oaivvilda, ahte mii eat sáhte váldit dan riskka ahte vuona dorskemáddodat genehtalaččat billuhuvvá jus biebmodorski beassá gođđit merddiide dahje besset biepmahagain gárggiidit.
Mii eatge sáhte váldit dan riskka, ahte biebmodorski njoammudahttá dávddaid ja parasihtaid mearradorskiide. Vuotnadorskemáddodat lea odne áitojuvvon. Jus mii billistit dan máddodaga biebmodoaimmaiguin, de dat livččii katastrofa mearrasámi kultuvrii.
Ferte várjalit dorskemáddodaga
Guolástandirektoráhta lea evttohan doaibmabidjun, ahte “ráhkaduvvo dievaslaš geahčastat daid geográfalaš guovlluid birra, main lea earenoamáš hearkkes dorskemáddodat, man dárbbaša várjalit.” Viidáseappot evttoha direktoráhta maid, ahte čađahuvvo čielggadeapmi dan birra leatgo dorskebiebmanfriddja guovllut doarvái buorit doaibmabijut dasa ahte várjalit earenoamáš hearkkes dorskemáddodagaid. Dát lea direktoráhta ipmárdusa mielde proseassa, man galgá čađahit viidát, ja das fertejit leat elemeanttat dan barggus, man Rieber-Mohn-lávdegoddi čađahii (NOU 1999:9 Til laks åt alle kan ingen gjera?).
Mearrasapmelaččat fertejit leat oassin árvvoštallamis
NSRa sámediggejoavku oaivvilda, ahte dát lea buorre vuolggasadji. Muhto hearkkes dorskemáddodaga lassin berre oktan lassekriteran leat dat, ahte galgá várjalit dorskemáddodaga, mas lea stuora mearkkašupmi. Dát maid oktiivástida Rieber-Mohn-lávdegotti evttohusa.
Dát sisttisdoallá, ahte ii dušše biologalaš hearkivuohta, muhto maid dan mearkkašupmi mearrasápmelaččaide váldojuvvo mielde árvvoštallamiidda. Ivguvuona dorskemáddodagas lea leamaš hui stuora mearkkašupmi mearrasámiid ealáhussii ja kultuvrii.
NSRa sámediggejoavku bivdá Sámedikki bargat dan nala, ahte Ivguvuotna váldojuvvo mielde dan listui vuonaid birra, mat galget šaddat dakkár guovlun gos ii galgga leat dorskebiebman.
Kommenter denne artikkelen