Dás sáhtat lohkat sutno lohkkiidčállosa:
Moai čujuhetne mannan vahku mediaáššiide Álttá sámi mánáidgárddi birra. Altaposten doaimmaheaddji jearai doaimmaheaddjičállosis dehálaš prinsihpalaš áššiid dálá sisaváldinnjuolggadusaid birra. Muhto nuppit mediat leat botnjan ášši ja geahččalit vuoitit politihkalaš vuoittu dakkár áššis maid máŋga váhnema vásihit juohke jagi, namalassii ahte eai oaččo mánáidgárdesaji mánnái. Nuppit mediat dieđihit ahte mii mahkáš jođihit bellodatmánáidgárddi mii rehálašvuođa vuostá vuoruha iežas miellahtuid. Álttá Sámiid Searvi mii oamasta Álttá Siida A/S ja stivrajođiheaddjin háliidetne buktit dáid kommentáraid.
Čuolmma čoavdit ođđa njuolggadusaiguin
Álttá Siida A/S ii leat bellodatmánáidgárdi. Mii eat gáibit miellahttovuođa bargiin, eatge mánáin. 36 mánás, geat dál leat mánáidgárddis, leat 16 váhnema/ovddasteaddji miellahtut Álttá sámiid searvvis. Ii dárbbaš leat miellahttu ovdal go oažžu mánáidgárdesaji. Álttá suohkan cealká sis lea 100 % mánáidgárdesajit, ja go buot mánát ožžot saji, eai váhnemat goit dárbbaš dieđihit Álttá sámiid searvvi miellahttun, iežas politihkalaš oainnuid vuostá, dušše danne go háliidit mánáidgárdesaji.
Álttá sámiid searvi bargá gielain ja kultuvrrain ja lea vuosttažettiin kulturorganisašuvdna. Muhto, nu go lea čujuhuvvon, de mii leat oassin NSRs mii lea sámepolitihkalaš organisašuvdna. Mii ipmirdit ahte soames ohcci, oččodettiin mánáidgárdesaji, soaitá dovdan bággejuvvon dieđihit miellahttun sámiid searvái ja dasto maid šaddat NSR miellahttu. Mii fertet gávdnat čovdosiid dán čulbmii, ja seammás nagodit movttiidahttit olbmuid searvat luohttámušdoaimmaide ja dan láhkái doalahit siidda doaimma badjin. Njuolggadusaid sáhttá rievdadit dušše generálačoahkkin, ja dat ii váikkut dán jagi sisaváldima.
Vuordinlisttu mánáide čáhkket saji
Njukčamánu sisaváldimis ledje ollu ohccit ja unnán sajit. Čoahkkimis, mii mis jahkásaččat lea Álttá suohkaniin, mii fálaimet ahte mii lasihit mánáidgárdesajiid ja váldit sisa daid mánáid mat leat vuordinlisttus. Suohkan ii beroštan, ja dajai sis leat doarvái mánáidgárdesajit. Dán jagi leat maid ollu ohccit ja unnán sajit. Lea go nu ahte suohkanis dattege ii leat 100 % sámegielmánáidgárdesajit? Jos leaš nu, de mii háliidit háleštit Álttá suohkaniin ja evttohit lasihit sajiid min dálá lanjain čavčča rájes juo, vai dat mánát čáhket, geat dál leat vuordinlisttus.
Rievtti mielde suohkana ovddasvástádus
Álttá sámiid searvi lea 1990 rájes váldán servodatovddasvástádusa ja jođihan priváhta sámegielat mánáidgárdefálaldaga Álttás, vaikko rievtti mielde livččii suohkana ovddasvástádus. Min mielas lea oalle imaš go mánáid ja nuoraid politihkalaš suorgejođiheaddji cealká Altapostenii ahte ii leat Álttá suohkana ovddasvástádus fállat sámi mánáide maidege. Aas bellodat, Sosialisttalaš gurutbellodat, lea Stuorradikkis evttohan ahte mánáidgárdesadji galgá buot mánáide bákkolaš. Ama galgá leat nu maiddái mánáide geat áigot sámegiela oahppat?
Nuvttá barggus ferte leat soames ovdamunni
Mii ásaheimmet sámegielat mánáidgárddi 1980-logus. Sámiid searvi lea bargan jalla ollu nuvttá ja čohkken 15 milliuvnna ruvnnu hukset iežas dálu. Nøkkelstien huksensadji “iđistii” fáhkkestaga go Statskog attii viessosaji suohkanii – juste dakkár áiggis goas máŋggas cuiggodedje Álttá suohkana go eai lean doarvái mánáidgárdesajit. Priváhta huksejeaddjit besse hukset ja sin geažil suohkanis leat dál dievas mánáidgárdesajit. Olbmot eai háliidan sámi viesu Sentrumas ja mii šattaimet máŋgii rievdadit plánaid.
Muhto, mis lei duohta dáhttu ahte min mánát beasašedje oahppat eatnigiela, ja 2006, de viimmat beasaimet fárret iežamet dállui. Unna searvi šattai ihána ládje bargat prošeavttain. Vaikko ledje ollu ohccit min ovtta-ossodat mánáidgárdái, de balaimet ahte eat nagot deavdit golmma-ossodat mánáidgárddi, ja bártidit ruđalaččat. Ja nu go buot eará priváhta mánáidgárddit, de leat mii maid jurddašan ahte go mii oamastit mánáidgárddi, de das galgá leat juobe veaháš ovdamunni midjiide. Movt mii muđui galggašeimmet nagodit jođihid siidda, jos buot nuvttá barggus ii livččii lean soames ovdamunni? Galgá go muhtun gii aitto lea fárren deike, oažžut saji ovdalii soapmása gii máŋga jagi lea bargan nuvttá mánáidgárddi ovddas luohttámušdoaimmaid bokte?
Priváhta mánáidgárddit čuvvot lágaid ja láhkaásahusaid ja sáddejit iežaset mánáidgárdenjuolggadusaid suohkanii dohkkejupmái. Sisaváldineavttut čilgejit man láhkái galgá vuoruhit, nu ahte ohcci diehtá dan, ja vai ii váldde sisa summal. Mis lea doaibmanšiehtadus suohkaniin ja 6. čuoggás čuožžu ahte oktasaš sisaváldimis galgá váldit vuhtii mánáidgárddi máŋggaláganvuođa ja sierranasvuođa. Suohkan maid čuovvu mielde min mánáidgárdedoaimma, ja mii geahččalit čuovvut seammá šiehtadusvieruid go almmolaš mánáidgárddit. Dieđut min mánáidgárdedoaimma birra leat áibbas almmolaččat.
Eará organisašuvnnat eai gillen
Go leimmet huksemin Álttá Siida, de bovdiimet máŋgii eará organisašuvnnaid boahtit mielde ja oamastit oasi siiddas vai mii sáhtášeimmet ovttas bargat ja ovttas juohkit ekonomalaš noađi. Ii oktage háliidan leat mielde. Mii ásaheimmet mánáidgárddi ja kulturviesu dakkár oasussearvin mii ii cokka dietnasa oamasteddjiid bursii. Oasussearvi dahká ahte eat dárbbaš iežamet priváhta ekonomiijain váldit ovddasvástádusa. Siidda njuolggadusaid mielde sáhttá vaikko gii searvat oamasteaddjin, gii háliida ovddidit sámegiela ja sámi kultuvrra Álttás.
Olav G Ballo lea hástalan olbmuid buktit sutnje politihkalaš áššiid maiguin son sáhtášii bargat. Mis leat bárttit. Mii eat gávnna sámegielat sadjásaš bargiid. Mis leat sámegielat bargit eret, ja stivra árvvoštallá giddet ovtta ossodaga, muhto leat šaddan geavahit ovttagielat sadjásat bargiid ovtta gaskka. Sámegieloahpahus vuođđoskuvllas maid bártida seammá váttisvuođain. Go Ballo lea gávdnan čovdosa, de sáhttá váldit oktavuođa. Jos válddášii servodatovddasvástádusa, de gal livčče ollu buorit áššit maiguin sáhtášii bargat.
Kommenter denne artikkelen