Dán oktavuođas čujuha KSS nuoraidskuvlla oahppi Saia M. Stuenga čállosii iežas oahppodilálašvuođa birra Kárášjogas, maid son lea sádden Kárášjoga gildii ja Sámediggái. Son váillaha oahppan sámegielat oahpaheddjiid oahpahusdiimmuin ja oahppogirjjiid mat leat ođđa oahppoplána mielde dohkkehuvvon. Son ohcala beassat návddašit oadjebas dili skuvllas sámevuođa ja sámegiela seailluheami ektui.
Sámemánáin leat vuoigatvuođat
KSS čujuha ahte sámemánáin lea vuoigatvuohta dássásaš oahpahussii. Dát mielddisbuktá ahte sámi mánáide galgá fállot sámegillii oahpahus, ja sii galget oahppat iežaset kultuvrra ja iežaset historjjá ja oahppat iežaset árvvuid birra. Oahppit galget oažžut dakkár oahpahusa ja máhtuid mat lea dárbbašlaččat vai hálddašit iežaset eallima, gulahallama earáiguin ja galget oahppat váldit ovddasvástádusa ruovttus ja servodagas.
Rahčet oktonasat
KSS oaivvilda ahte sámemánát eai galgga oktonasat dárbbašit rahčat sámegiela ja sámi gullevašvuođa ovddideamis.
KSS gáibida ahte sihke sámi servodaga- ja riikapolitihkkárat fertejit dovdat ovddasvástádusa ja duođaid hábmet skuvlla Norgga- ja riikkaidgaskasaš lágaid ja njuolggadusaid ektui, vai sámemánát ožžot oahpahusa ulbmiliid mielde.
Sátnejođiheaddjái ja presidentii gáibádusat
Danne gáibida KSS ahte Kárášjoga sátnejođiheaddji ja gielddastivra bearráigeahččet ahte sámemánáid oahpahusdilli Kárášjogas buoriduvvo nu johtilit go vejolaš.
KSS maid gáibida ahte Sámedikki presideantta goziha ahte sámemánáid oahpahusrievttit oba riikkas čađahuvvojit.
Kommenter denne artikkelen