Sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Ovddiduvvon Sámediggái golggotmánu 20. beaivvi 2005

Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR), Sámeálbmot Bellodat, Guovddášbellodat, Guovda­geainnu Johttisápmelaččaid listu, Lulli-Norgga sámiid listu leat ovttas vuođđudan sáme­diggeráđi. Dát listtut leat ovttasbargoguoimmit Sámedikkis 2005 – 2009 áigodagas. Sámediggeráđi parlamentáralaš vuođđun lea NSR sámediggejoavku, Sámeálbmot Bellodaga ja Guovddášbellodaga sámediggejoavku, Guovdageainnu Johttisápmelaččaid listtu ja Lulli-Norgga sámiid listtu sámediggejoavku. Sámediggeráđi politihka vuođđu leat dáid listtuid prográmmat maiguin sii leat searvan válggaide 2005 – 2009 válgaáigodahkii ja šiehtadus ovttasbargat Sámedikkis beaiváduvvon golggotmánu 13. beaivvi 2005, nu go dat nanne­juvvojit dán álgojulggaštusas.

Sámediggeráđđi áigu ovddidit boahttevaš sámi servodagaid mas kultuvra lieđđu ja nanus­muvvá sámi árvvuid vuođul. Min áigumuš lea hukset rabas ja čohkkejeaddji servodaga. Gos olmmošárvu adno árvvus, ja mas juohke olbmos lea vejolašvuohta ovdánit vuogis mielde. Galgá maid láhččot vejolašvuohta olbmuide beassat áŋgirit searvat servodat­huksemii. Mii dáhttut ovddidit álbmogiid ja olmmošjoavkkuid ovttadássásašvuođa, solidaritehta ja ráfálaš ovttaseallima, ja vuhtiiváldit olbmo dárbbu lundui. Nu ahte sáhttit oasálastit ja doaibmat min servodaga iešguđet kultursurggiin, oskku, árvvuid ja eallinoainnuid máŋgga­bealatvuođas ja iešguđetlágan ideologálaš vuolggasajiin.

Sámediggi lea sámiid álbmotválljen orgána Norggas, ja mas galgá leat iehčanas doaibma riikka ráđđejeaddji eiseválddiid ektui. Sámedikki ja stáhtaeiseválddiid konsultašuvdnašiehtadusa galgá čuovvulit ja ovdánahttit guktuid beliid ovttasbargguin. Ulbmil lea beassat šiehtadalla­goahtit sierranas servodatsurggiin, nu go ovdamearkka dihte Sámedikki bušeahta. Sámedikki ja fylkkasuohkaniid ovttasbargošiehtadusat Hedmárkku rájes davás dahket buori vuođu jus galggaš ásahit Sámedikki ja regionála eiseválddiid konsultašuvdnaortnegiid boahtteáiggis. Sámediggeráđđi áigu maid guorahallat vejolašvuođa ásahit Sámedikki ja Oslo suohkana ovttasbargošiehtadusa. Sámediggi ferte maid oažžut váikkuhanvejolašvuođa go lea sáhka sámi guovlluid suohkanekonomiijas.

Sámediggi lea deattuhan soabalašvuođa ja ovttasbarggu, ja ovdánahttan Sámedikki ja riikka eiseválddiid buriid gaskavuođaid. Politihkka, mii lea vuolggahuvvon dán suorggis, addá buoret vejolašvuođaid sámiide dađistaga ja ovttas eiseválddiiguin geargat váivves historjjálaš dáhpá­husaiguin, ja bargat boahtteáiggi ovddas.

Sámi mánáin ja nuorain fertejit leat oadjebas ja bissovaš bajásšaddaneavttut. Sámediggeráđđi atná dehálažžan nannet bajásšaddi buolvva sámi identitehta, giela ja kulturáddejumi. Dan vuođul Sámediggeráđđi áigu:

• sihkkarastit mánáidgárdesajiid sámi mánáide ja nannet sámegiela mánáidgárddiin
• nannet mánáidgárdebargiid gealbudanfálaldagaid
• árvvoštallat Sámedikki mánáidgárdedoarjjaortnegiid

Sámediggeráđi ulbmil lea Sámediggái oččodit válddi mearridit sámi mánáid oahpahusa ulbmiliid ja sisdoalu mánáidgárdedásis gitta alla oahppodássái. Sámediggeráđđi áigu bargat dan ala ahte:

• rievdadit oahpahuslága § 6-4 vai Sámediggi beassá mearridit vuođđo- ja joatkkaskuvlaoahpu sámi oahppoplánaid sisdoalu
• ráhkadahttit ođđa strategalaš oahpponeavvoplána sámi skuvlla ođđa oahppoplánaid olis
• nannet stáhtalaš sámi joatkkaskuvllaid vai šaddet joatkkaoahpu ressursaguovddážat
• oččodit julevsámi joatkkaoahpu mas leat sihke dábálašfágat ja fidnofágat
• nannet joatkkaskuvlaohpu lullisámi guovlluin
• bisuhit ja ovdánahttit Elgå bajásšaddanguovddáža Engerdal suohkanis

Sámediggeráđđi áigu árjjálaččat oččodit ressursalágaid mat áibbas čielgasit lea álbmotrievtti rámmaid siskkobealde. Dat guoská buot ressursalágaide nu mo minerálaláhkaevttohus, luonddumáŋggabealatvuođaláhka, mearraressursaláhka, boazodoalloláhka ja plána- ja huksenláhka. Čuovvovaš bajit dási vuoigatvuođaprinsihpat fertejit leat dakkáraš lágain:

·        Ávnnaslaš njuolggadusat mat bisuhit ressurssaid sámiid olámuttus

·        Njuolggadusat mat sihkkarastejit duohta searvama ja mielváikkuheami ressurssaid hálddašeamis

·        Áššemeannudeami njuolggadusat mat sihkkarastejit sámi áššiid vuhtiiváldima ja deattuheami mearridanproseassain.

Ressursahálddašeami ferte vuođđudit lagašvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihpa ala vai sihkkarastá sámiid ávnnaslaš kulturvuođu.

Sámediggeráđđi áigu vuoruhit dan barggu mii galgá dahkkot sihkkarastit mearrasámiid vuoigatvuođaid guolásteapmái, mariina ressurssaide ja mearraguovlluid geavaheapmái. Sámediggeráđđi áigu oččodit ollislaš čovdosiid main bajit dási vuoigatvuođaprinsihpat leat mielde. Mearraressursalága láhkaproseassa ja finnmárkolága čuovvuleapmi fertejit oktiibuot buktit láhkamearrádusaid mat vuhtii váldet sámi vuoigatvuođaid. Vai dán olaha, de ferte:

• Historjjálaš geavaheami, báikkálaš árbevierurievtti ja álbmotrievttálaš geatnagasvuođaid čielgaduvvojit. Čielggadeami maŋŋá ovddiduvvo láhkaevttohus man birra Sámediggi ja eiseválddit leat čađahan konsultašvunnaid ja mii dasto biddjo Stuoradikki ovdii dán sámediggeáigodagas.
• Ráhkaduvvo mearraressursalága evttohus mii guoská sámi ja báikkálaš guolástanvuoigatvuođaide, mariinna ressurssaide ja buot sámi mearraareálaid geavaheapmá.

Sámediggeráđđi áigu maid bargat dan ala ahte:

• Ásahuvvo mariina eamiálbmotsona mas Sámediggi galgá leat fárus mearrideamen guolástuspolitihka ovdáneami premissaid ja mariinna resurssaid geavaheami
• Álggahuvvojit doaimmat mat heivehit arktalaš ja eamiálbmotdilálašvuođaide vai sihkkarasto sámi guovlluid eanandoallu

Sámediggeráđđi áigu čuovvulit finnmárkkulága mearrádusaid ovttas Finnmárkku fylkkasuohkaniin. Sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadeapmi Romssa, Nordlándda ja lullisámeguovlluin maid čuovvoluvvo.

Sámediggeráđi ulbmil lea addit sámi dáiddáriidda govttolaš rámmaeavttuid hábmet ja gaskkustit sámi girjjálašvuođa, musihka, dánsuma ja teáhtera, filmma ja govvadáidaga ja dáiddaduoji. Sámi dáiddaorganisašuvnnat ja Sámediggi leat vuolláičállán dáiddašiehtadusa. Sámediggeráđđi áigu:

• Oččodit foandda smávva sámi kultuviesuid ásaheapmái
• Erenomážit bargat dan ala ahte nannet sámi lágádusaid
• Bidjat ovdan sámi kulturbarggu dieđáhusa

Sámediggeráđđi čujuha dasa go boazodoallu lea nuppástuhttinproseassas. Sámediggeráđđi áigu bargat dan ala ahte:

• Sámedikki ja eiseválddiid konsultašuvnnaid maŋŋá ovddiduvvo ođđa ollislaš boazodoalloláhka mii oppalohkái čuovvu boazodoalloláhkalávdegotti evttohusa, ja mas bajit dási vuoigatvuođaprinsihpat leat mielde. Boazodoalu areálavuođđu sihkkarasto.
• Sámedikki ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi ovttasbargu nannejuvvo ja ovdánahtto ja boazodoallu beassá árjjálaččat searvat iežas ealáhuspolitihka hábmemii ja oažžu eambbo válddi váikkuhit mearridanproseassaid mat gusket ealáhussii.
• Boazodoallu ja boazoguohtunorohagat besset árjjálaččat searvat boazologuheivehanbargguide. Dat ferte dáhpáhuvvot eará vugiin go bággonjuovvama bokte, eandalit dohkálaš ekonomalaš buhtadusfálaldagaid bokte.
• Trollheimen boazodoalu dilli bukto Sámedikki ovdii sierra áššin 2006.
• Norgga ja Ruoŧa boazoguohtunkonvenšuvnna šiehtadallamat čuovvoluvvojit ja ollášuvvojit.

Sámediggeráđđi áigu nannet sámi meahcásteami ja oaivvilda bievlavuodjima galgat heivolaččat dárkkistuvvot. Luonddu ja boazoguohtunguovlluin galgá ráddjet mohtorfievrru geavaheami. Johtolat meahcis ii galgga hehttet vuođđoealáhusaid. Sámediggeráđđi áigu bargat dan ala ahte:

• mohtorfievrruid geavaheami galgá mearriduvvon pánaid mielde hálddašit dohkkehuvvon lahtuin ja máđijain vai sámi kultuvra ja luonddudállodoallu nannejuvvo
• čielggadit sámi ealáhuslága vejolaš ásaheami
• ealáhusat nannejit sámi guovlluid ealáhusvuođu go oččodit bargosajiid ja árvoháhkama dáin surggiin: smávvafitnodagaid muohkadeapmi, mátkeealáhus, luondduealáhus ja ođđa kultur- ja máhttoealáhusat.

Buorre dearvvašvuohta lea mávssolaš! Danne dárbbašit mii sámit ovttadássásaš dearvvaš­vuođa- ja sosiálafálaldagain nu go álbmot muđuige. Sámediggeráđđi áigu máŋgga dehálaš doaimmain earret eará:

• oččodit sámi veajuiduhttinguovddáža mii galgá leat fálaldagat sámegillii
• oččodit sámi dearvvašvuođaguovddážiid
• geahččalit ásahit dearvvašvuođa- ja sosiálagažaldagaid ráđđeaddibálvalusa lullisámeguovllus
• ovttasbarggu doaimmahit Stáhta seniorráđiin vai sámi vuorasolbmopolitihkka nannejuvvošii

Sámediggi áigu árjjálaččat ovdánahttit Norgga davveguovlopolitihka. Dan ferte ovdánahttit riikkarájain sorjakeahttá ja eamiálbmotberošumit fertejit leat mielde, álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid olis. Danne oaivvilda Sámediggeráđđi:

• buot áhpejohtolat, offshore-doaimmat ja industriijaprošeavttat áhpeguovlluin davvin fertejit čuovvut čavgadeamos birasgáibádusaid
• sámi servodagaid ferte ráhkanahttit dustet daid hástalusaid mat čuvvot petroleumdoaimmaid, sihke kapasitehta ja gealbbu dáfus. Fitnodagaid ferte geatnegahttit oahppat sámiid ja eamiálbmogiid birra, ja álbmotrievttálaš eamiálbmotnjuolggadusaid birra
• oljo- ja gássaindustriija ferte sierra eamiálbmotstandárddaid ráhkadit, lassin njuolggadusaide mat leat teknologiija, sihkarvuođa, birrasa ja guolásteami ektui. Eamiálbmotstandárddat eai ábut leat ILO konvenšuvnna nr.169 unnimusgáibádusaid heajubut. Ferte čielggadit vejolaš multinašunála eamiálbmotsertifikáhta ásaheami daid doaimmaid várás mat sis leat davveguovlluin.

Jos fylkkasuohkaniid sadjái bođežit regiuvnnat, de dat Sámediggeráđi mielas berrejit leat álbmotválljejuvvon orgánat. Jos dat ásahuvvojit, de ferte vuhtii váldit:

• Stáhta, regiuvnnat ja Sámediggi čađahit duohta ja effektiivva golbmabeali šiehtadallamiid vai Norga doahttala geatnegasvuođaidis sámi álbmoga guovdu álbmotrievtti olis

• boahttevaš regiuvnadássi čielggada vuđolaččat oainnus daid vuoigatvuođaid hárrái mat sámiid leat álbmogin ja eamiábmogin

Sámegiella lea sámi kultuvrra dehálaš oassi. Sámediggeráđđi áigu:

•  iiddidit sámi giellahálddašanguovllu. Viiddideapmái fertejit juolluduvvot ruđat stáhtabušeahtas
• guorahallat guovttegielatvuođadoarjaga njuolggadusaid ovttasráđiid suohkaniiguin
• ásahit eanet sámi giellaguovddážiid
• sierranas doarjagiid bokte nannet lullisámegiela ja váldit lullisámegiela mielde Sámegiela elektruvnnalaš čállagiid divvunprográmmii

Sámediggi mearridii 2005 guovvamánus ásahit duoji ealáhusšiehtadusa. Ráđđi áigu bearráigeahččat ahte šiehtadus doaibmagoahtá 2006 ođđajagimánu.

Sámi museat leat dehálaš ásahusat mat čohkkejit, gáhttejit ja gaskkustit sámi kultuvrra. Sámediggeráđđi áigu:

• ·sámi museat galget leat oassin riikka museaođastusas, ja vuoruhuvvot ruđa dáfus. Smávit sámi museaid galgá čohkket ovttadagaide, - museasiiddaide, vai buoret diehtá makkár doaibmadilli lea vuordimis ja nanne oppalaš fágagealbbu
• oččodit sámi dáiddamusea ovdaprošeavtta stáhtabušehttii 2006
• Nuortalašmusea huksen álggahuvvo farggamusat
• álggahit Lulli-Romssa ja Davvi-Nordlándda museaid čielggadanbarggu

Sámediggeráđđi áigu válgaáigodagas ovddidit dieđáhusa Sámediggái sámi ásahusaid dilálašvuođa birra.

Sámi guovlluin leat olu luonddusuodjalanproseassat jođus. Sámediggeráđi mielas dakkár proseassat eai galgga biddjot johtui almmá konsulterekeahttá Sámedikkiin. Sámediggi lea bidjan luonddusuodjalanproseassa njuolggadusevttohusa Ráđđehusa ovdii. Danne fertejit proseassat bissehuvvot dassá go Sámediggi ja Ráđđehus leat soahpan makkár njuolggadusat galget leat. Sámediggi oaivvilda suodjaleami ja geavaheami fertet leat suodjalanproseassaid ovttadássásaš dimenšuvnnat.

Sámediggeráđđi oaidná dárbbu gealbudit ja ovdánahttit statistihka dásseárvvu ja sohkabealgaskavuođaid birra sámi servodagas. Sámediggeráđđi oaivvilda sohkabealovddasteami sámi álbmotválljejuvvon orgánas leat aktiivvalaš dásseárvvopolitihka dehálaš eaktu. Seammá láhkái leage sámi nuoraid rekrutteren sámepolitihkalaš bargguide dáhkideamen sámi servodaga boahtteáiggi. Ođđa Sámedikkis nissonlohku ja nuoraidlohku buktá ođasmahttima.